Medaile jsou rozdány, ceny uděleny a letošní mistrovství světa do dvaceti let je minulostí. Český národní tým se ze šampionátu vrátil po prohře ve čtvrtfinále a celkově obsadil sedmé místo. Jak si na turnaji vedli kališníci? A co říkali na výsledky, výkon a atmosféru v týmu? O tom se rozpovídali útočník David Vitouch a obránce Michael Krutil.
Vánoční svátky a Silvestr zpestřilo hokejovým fanouškům stejně jako každý rok mistrovství světa do dvaceti let, které se konalo v kanadském Edmontonu. Do nominace trenéra Mlejnka se vešlo devět kališníků - Michal Teplý, Jaromír Pytlík, Šimon Kubíček, Pavel Novák, Filip Koffer, David Vitouch, Filip Přikryl, Martin Lang a Michael Krutil. Jako asistent hlavního kouče navíc do zámoří odletěl David Bruk, jako videotrenér Benjamin Sequens a jako kondiční kouč Martin Iterský. Stadion tak měl v týmu několikanásobné zastoupení.
V základní skupině se Češi utkali se Švédskem, Ruskem, USA a Rakouskem. Dvakrát odešli z ledu poraženi, dvakrát dokázali vyhrát. Takřka v každém utkání byli vidět hráči Stadionu. Ať už ti, kteří v klubu hráli loni i letos, nebo ti, již byl s týmem od letní přípravy, nebo ti, kdo naskočili za Litoměřice alespoň do několika zápasů po nucené koronavirové pauze.
V úvodním duelu proti Švédsku (1:7) asistovali u jediné české trefy Michal Teplý a Jaromír Pytlík. Teplý byl navíc společně s Langem nejvíce střílejícím hráčem týmu. Michael Krutil se dostal s icetimem 21:08 do pozice nejvytíženějšího muže na české střídačce.
Velkou porci minut dostal stejný hráč i v bitvě proti Rusům, a to 20 minut a 26 vteřin. Dobře na tom byl z pohledu icetimu také Filip Koffer (17:43). A právě kališnický útočník načal v tomto duelu cestu za vítězstvím, když vsítil úvodní gól. Výhru 2:0 poté zpečetil Martin Lang, který byl zároveň nejčastěji střílejícím hokejistou mužstva.
Duel s USA se Čechům nevydařil a prohráli 0:7. Velkou škodou bylo, že některou z množství střel neproměnil Michal Teplý, který americkou branku ohrožoval nejčastěji. Připsal si i slušný icetime, 18:07.
Do čtvrtfinále pak výsledky přisoudili Čechům Kanadu. I když českým tým převedl slušný výkon, na hráče ze země javorových listů to nestačilo a mužstvo okolo kapitána Myšáka se s turnajem po prohře 0:3 rozloučilo. „ S Kanadou jsme odehráli nejlepší zápas na turnaji. Ukázalo se, že je úplně jedno, kdo proti nám stojí, ale když budeme hrát srdcem a dodržovat herní plán, můžeme se postavit každému. Škoda, že nám tam nespadl žádný gól. Mrzí mě, že jsme ze zápasu odešli s nulou. Byl to asi nejemotivnější zážitek a na konci bohužel byly slzy a ne smích,“ řekl o prohrané bitvě Michael Krutil. „Všechny nás to bolí, ale odevzdali jsme tomu všechno,“ dodal mladý obránce.
Podobně mluvil i David Vitouch. „Do utkání jsme šli s tím, že na ledě musíme odevzdat úplně všechno. Škoda, že jsme neproměnili žádnou šanci, přestříleli jsme je a nedali branku. Po zápase jsme byli hodně smutní, měli jsme dobrou partu, a proto nás to mrzelo o to víc,“ uvedl talentovaný útočník.
I když měl pro českou reprezentaci turnaj smutnou tečku, všichni si ho náramně užili. „O doby, co jsme vyrazili na kemp Ve vyškově, jsme si až po samotné MS vytvořili mezi sebou obrovské pouto. Makali jsme jeden za druhého a bylo to cítit. Některé zápasy jsme hráli suprově, v některým jsme měli víc přidat. Bohužel to dopadlo, jak to dopadlo. Byl to turnaj radosti i smutku, ale já jsem vděčný, že jsem mohl být členem výpravy. To, co nám chybělo, byli diváci. Hráli jsme v krásné hale, ale bez fanoušků to nemělo atmosféru. Každopádně jsme si vědomi krásných vzkazů a podpory z Čech, za což moc děkujeme,“ popsal své pocity Krutil.
„Šampionát jsem si moc užil. Měli jsme dobrou partu a mrzí mě, že jsme vypadli už ve čtvrtfinále. Je samozřejmě škoda, že na stadionu nemohli být diváci, ale byl to super zážitek a zkušenost,“ uzavřel Vitouch.
Foto: IIHF/HHOF
