V uplynulé soutěžním ročníku dovedl David Bruk jako hlavní trenér Stadion až do čtvrtfinále, kde kališníci mocně vzdorovali Jihlavě. Jak s odstupem času zhodnotil uplynulou sezonu? Co řekl k výsledkům, týmové hře i výkonům jednotlivých hráčů? „Čtvrtfinálový konec stále mrzí, hráli jsme velmi dobře a byli blízko. Mužstvo ukázalo velký potenciál,“ uvedl lodivod kališnické střídačky. Zároveň přiznal, že už se těší na příští sezonu. I když podle něj bude extrémně náročná.
Takřka celou sezonu zasáhla stejně jako konec té předchozí epidemie koronaviru. Jak moc ovlivnila soutěž a dění v klubu?
Epidemie koronaviru uplynulou sezonu zasáhla v několika ohledech, nejen hráče a realizační týmy, ale také celou soutěž i samotné kluby. Já bych chtěl moc poděkovat vedení Stadionu za to, jak se s celou situací vypořádalo. Přestože to nebylo vůbec jednoduché. Pořádně si nedokážu představit, co všechno musel klub udělat pro to, aby se mohlo hrát a aby zajistil vše potřebné. Muselo to stát hodně práce a úsilí. S hráči a realizačním týmem jsme nějaké změny kromě chybějících fanoušků a přísných státních restrikcí takřka nepocítili, i když víme, že to bylo pro klub hodně těžké a náročné.
Mimořádná situace s sebou přinesla spoustu změn v kádru. Kvůli MS dvacítek se v týmu objevila řada hráčů, někteří i na jeden či dva zápasy. Proč na to klub přistoupil?
Změny byly veliké a hektické. Byla přerušena juniorská soutěž, mladí hráči nehráli a ti, co obvykle hrají v zahraničí, se nemohli vrátit. Před sezonou tak byl velký přetlak hokejistů. Reprezentace do 18 i 20 let navíc potřebovala umístit své hráče tak, aby měli před světovým šampionátem herní vytížení. V rámci projektu Dukla bylo potřeba se o ty hráče postarat. V kádru tak byly velké změny a velký pohyb hráčů.
I přes řadu kotrmelců byla uplynulá sezona nakonec úspěšná. Jak byste ji zhodnotil z pohledu výsledků a předvedené hry?
Do sezony jsme nevstoupili úplně šťastně, i když herně jsme byli vcelku spokojení. Výsledkově to ale nestálo za nic, protože jsme ztráceli i velmi dobře rozehrané zápasy, kterých bylo hodně. Nedokázali jsme udržet třeba vedení 3:1 nebo 4:1 a v závěru jsme kolabovali. Ty body nám pak chyběly. V listopadu jsme byli na nějakém patnáctém místě, i když jsme si mysleli, že tým má na víc. V momentě, kdy hráči dvacítky odjeli na kemp před MS a následný šampionát, se kádr vyměnil a omladil. Mužstvo získalo velkou energii, a potom i sílu. Druhá polovina sezony, kterou počítáme od půlky až konce prosince, potom byla excelentní. Zápasy jsme zvládali, prohrávali málo a nasbírali spoustu bodů, takže jsme mohli v závěru základní části bojovat i o nejlepší čtyřku pro play-off a nakonec se dostali do předkola, a pak do čtvrtfinále.
Ve vyřazovací části jste nejprve vyřadili Sokolov a ve čtvrtfinále poté až do sedmého zápasu vzdorovali velkému favoritovi z Jihlavy. Co říct k výkonům z play-off?
Řekl bych, že obě série byly velmi těžké a povedené. I když je fakt, že se Sokolovem jsme se trápili. A to v tom smyslu, že jsme prohráli všechna prodloužení a postoupili až v posledním pátém zápase. Přestože naše hra vůbec nevypadala špatně, dvakrát jsme vyhráli s nulou a Sokolov nás porážel akorát v nastavení. Když jsme vstoupili do čtvrtfinále proti favorizované Jihlavě, říkali jsme si, že chceme se ctí odehrát dobré vyrovnané zápasy. V momentě, kdy se nám povedlo sérii vést 3:1, tak jsme všichni, jak vedení klubu, tak i hráči a my trenéři, pošilhávali po tom, že bychom mohli dokonat senzaci a dostat se do semifinále. To se ale nepovedlo, protože Jihlava ukázala obrovskou kvalitu a sílu a měla i v určitých momentech trošičku větší dávku štěstí, které nás naopak v těch posledních třech zápasech opustilo. Kvalitu Jihlava potvrzuje i ve finále a já s odstupem času vidím, že i když jsme za stavu 3:1 nedokázali postoupil do semifinále, je v týmu velký potenciál a sérii jsme odehráli velmi dobře.
Nechyběly vám v závěru sezony síly? Přece jen jste odehráli dvanáct těžkých utkání ve velmi krátké době. Navíc chyběli důležití hráči. Nemohlo právě tohle rozhodnout?
Myslím, že ve čtvrtfinále na nás nebylo těch pět zápasů předkola vidět. Po fyzické stránce jsme byli připravení velice dobře. Je ale pravda, že v důležitých momentech nám klíčoví hráči chyběli. V sérii jsme nemohli využít Martina Kadlece, který by nám určitě hodně pomohl. Ve druhém utkání se nám zranil Matěj Beran, o jehož přínosu a bodech snad ani nemusím mluvit. V jednom z domácích zápasů musel nuceně odstoupit po pár minutách Tomáš Svoboda. Tyhle drobnosti pak šly ve čtvrtfinálové sérii proti nám.
I vzhledem k okolnostem tým dosáhl na skvělé umístění a prožil dobrou sezonu. Nemrzí vás ale doteď, že semifinále bylo tak blízko a chybělo málo?
Mrzí nás to, protože jsme byli blízko. Pořád vidím situace z pátého zápasu v Jihlavě, kdy jsme měli při přesilových hrách několikrát prázdnou bránu a některé odražené puky neskončily tak, jak bychom si představovali. V šestém zápase doma jsme byli minutu a půl od semifinále a nevyšlo to. Když ale na druhou stranu vidím, jak se prezentovala Jihlava v semifinálové sérii, kterou vyhrála 4:0 a teď jí to jde dobře i ve finále, tak si myslím, že se nemáme za co stydět.
Co podle vás bylo devizou týmu z herního pohledu? Na čem jste mohli stavět?
Ve druhé polovině soutěže se nám všechno sešlo. Začali jsme být produktivní, byli dobří v obraně, výborně začal chytat Tomáš Král. Posledních patnáct zápasů před play-off jsem hráli skvěle a atakovali nejvyšší příčky.
Jak se vám zamlouvaly výkony mladých projektových hráčů? Ve druhé části sezony byli přece jen hodně vidět.
Jako první bych jmenoval hráče dvacítky, kteří tu byli na podzim. Někteří, jako například Pavel Novák, splnili předpoklady. Další byli trošičku za očekáváním a neměli takovou výkonnost, jakou bychom se představovali. Bylo to asi i tím, že dlouho nehráli nebo jim nevyhovovaly jiné věci. Moc si to nedokážu vysvětlit, protože tým byl papírově silný, ale na ledě se to neodráželo. Líp hráli mladší hráči, kteří přišli v prosinci. Musím říct, že to, co předváděli Stehlík, Urban a Konečný, nebo i kluci z osmnáctky, bylo skvělé. Prezentovali se daleko lepšími výkony a daleko víc nám pomohli.
Výborně se prezentovali také starší hráči. Matěj Beran vyhrál bodování základní části a dařilo se i Patriku Miškářovi nebo Janu Holému. Co říct k jejich sezoně?
S výkony všech starších hráčů panovala absolutní spokojenost. Všichni odvedli parádní výkony. V play-off ti hráči okupovali první příčky bodování, v základní části vyhrál Matěj Beran bodování a Patrik Miškář byl druhý. Honza Holý odehrál skvělou sezonu a exceloval i v play-off. Perfektně hrál taky Martin Procházka. Vůbec se nebudeme bavit o tom, co přinesl do týmu Honza Výtisk. S hrou starších hráčů jsem byl maximálně spokojený a nemám k ní žádné výhrady.
Zmínil jste kapitána Jana Výtiska. Ten přišel před sezonou a klubu do něj vkládal velké naděje. Splnil očekávání, která jste od něj měli?
Musím říct, že Honza z mého pohledu očekávání nenaplnil, protože je výrazně předčil. Čekal jsem od něj zkušenost, tvrdou hru , výborné oslabení i to, že zvládne kabinu a mladí hráči se od něj budou učit. Tohle všechno tam dal. Navíc přidal výbornou hru v přesilovkách, prodloužení, power-play… Odvedl zkrátka perfektní práci.
Byl mezi hráči někdo, kdo vás vyloženě zklamal? Ať už přístupem nebo předvedenou hrou?
Nechci jmenovitě kritizovat hráče, navíc nemůžu říct, že by mě někdo takhle jmenovitě zklamal. Ale dodneška nás jako realizační tým mrzí vstup do sezony a hra do listopadu. Tam se střídaly velmi dobré momenty s totálními kolapsy a tým byl silnější, než jak se na ledě prezentoval. Moc jsem si to neuměl vysvětlit a trápilo mě to. Ale že bych měl problém s individuálními výkony hráčů, to ne.
Kalich Arena takřka celý rok zela prázdnotou, kvůli vládním nařízením do ochozů nemohli fanoušci. Jak jste tuto situaci vnímal? A co podpora, které se vám od příznivců dostalo alespoň na dálku?
Bez fanoušků jsem to zažil poprvé v životě a doufám, že už se to nebude moc opakovat, protože hokej bez fanoušků samozřejmě nemá takovou atmosféru. Začátky byly těžké. Museli jsme si zvyknout a dostat se do toho, hráči se museli koncentrovat, i když zápasy nepřipomínaly ani přípravná utkání. Protože i na přípravu obvykle chodí velká porce fanoušků. Po nějaké době se sezona přerušila a znovu rozběhla a my byli rádi, že se vůbec může pokračovat, i když bez fanoušků. Potom jsme se museli nějak přizpůsobit, tu atmosféru už jsme tolik nevnímali a vytvářeli na sebe tlak, abychom zápasy odehráli, jako by byl plný barák. Doufám, že příští sezona už bude zase s fanoušky. Budu se na ně velmi těšit. Co se týče podpory, vnímali jsme ji i na dálku. Hlavně od prosince, kdy jsme začali hrát dobře. Co pak předváděli fanoušci v play-off, bylo neskutečné. Za to, jak se nás snažili podporovat, jim chci moc poděkovat.
Jedna sezona skončila a další bude brzy následovat. Jak se na ni těšíte? Vzhledem k tomu, že bude tentokrát sestupová, to bude asi hodně náročný ročník, že?
Brzy začneme trénovat a veškerou energii chceme věnovat přípravě na příští sezonu. Máme z ní velký respekt, protože se sestupuje a hraje se baráž. Tomu se chceme vyhnout, proto se musíme pořádně připravit. Bude to velmi složité, protože bude pokračovat projekt a znova chceme zabudovat do týmu mladé hráče. Doufám, že vybereme ty správné hokejisty, kteří budou od začátku schopní týmu pomoct. Teď už můžu říct, že kádr máme postavený. Jména se fanoušci postupně dozví. Věřím tomu, že jsme postavili konkurenceschopný tým a že budeme hrát dobře.
