Jedním z tahounů juniorského týmu v loňské sezoně byl produktivní útočník Jan Smola, který během ní nasbíral hned 64 kanadských bodů. Zároveň nastupoval i za druholigový Děčín a vysloužil si pozici nejlepšího juniora druholigové skupiny Sever. To vše mu vyneslo angažmá v Plzni v nejvyšší juniorské soutěži, kam se pro příští ročník přesouvá. „Bylo to náročné, hrál jsem tři až čtyři zápasy týdně, ale zvyknul jsem si, řekl Smola o svém programu v minulé sezoně.
Z osobního hlediska za sebou máš hodně povedenou sezonu. Jak bys ji ty sám zhodnotil?
Tak za mě to byla velmi povedená sezona a zhodnotil bych ji dobře, povedla se.
Tvé výkony navíc korunoval zisk ceny pro nejlepšího juniora 2. ligy, sk. Sever. Pomýšlel jsi vůbec na to, že bys takové ocenění mohl získat? Potěšilo tě to?
Popravdě jsem ani nečekal, že bych získal toto ocenění, protože jsem nastoupil do sezony o měsíc později a vůbec jsem nečekal, že bych něco mohl vyhrát. A určitě to potěšilo, každá cena potěší.
V litoměřické juniorce jsi také začal hrát o chvilku později. Pomohlo ti větší herní zatížení k lepšímu zápasovému rytmu
Začal jsem hrát až nadstavbu, takže jsme jeli od nuly a mně to moc pomohlo, dostalo mě to rychle do herního tempa.
Jak náročné bylo hrát za oba týmy?
Bylo to velmi náročné, hrál jsem tři až čtyři zápasy týdně, takže jsem toho občas měl dost, ale dalo se to zvládat. Trenéři v Děčíně mi vycházeli vstříc a když jsem potřeboval, tak jsem dostal volno.
Byl přechod mezi dvěma úrovněmi komplikovaný?
Určitě ne. Snažil jsem se do každého zápasu jít na sto procent, ať už v Děčíně nebo v Litoměřicích.
Jak bys popsal rozdíly mezi oběma soutěžemi?
Rozdíly byly určitě v kvalitě hry, ve 2. lize byli zkušení hráči a ta hra podle toho i vypadala.
Jak sis vůbec zvykal na druholigové tempo?
Zvyknul jsem si celkem rychle. Tempo bylo o dost rychlejší, takže to byl skok, ale zvyknul jsem si.
Jak jsi vnímal boj juniorky o postup v závěru sezony?
Prožíval jsem to hrozně moc, chtěli jsme s kluky za každou cenu postoupit a dávali jsme tomu všechno.
Nebyla už pak znát třeba únava?
Byla znát, musel jsem hodně regenerovat a odpočívat, abych zvládal tolik zápasů.
Koho bys označil za největšího soupeře v 2. lize i v Lize juniorů?
Tak v 2. lize bylo největším soupeřem Vrchlabí a v Lize juniorů určitě Klatovy.
Jakou jste měli partu v obou týmech?
V obou týmech byla super parta.
Kromě 1,5 roku jsi strávil celou dosavadní kariéru v Litoměřicích. Na co budeš nejvíc vzpomínat?
Určitě budu vzpomínat na druhý rok v mladším dorostu, kdy nás měl pan Tvrzník. Ten udělal super partu a ta sezona byla super. Pak to určitě bude i poslední sezona, kdy jsme byli velmi blízko postupu. Bohužel se to nepovedlo, ale i tak to byl super ročník.
Co ti vůbec působení zde v Litoměřicích dalo do další kariéry?
Dalo mi to určitě hodně zkušeností, díky kterým jsem se dost posunul.
Chtěl jsem poslední rok za juniory odehrát v nejvyšší soutěži
V příští sezoně budeš hrát v Plzni. Co tě přimělo k odchodu?
Řekl jsem si, že mám poslední rok v juniorce, tak proč to nezkusit v nejvyšší soutěži.
Kdy jsi dostal nabídku a jak probíhala jednání?
Všimnul si mě trenér z Plzně Petr Vojan, spojil se se mnou a řekl mi, že mají o mě zájem. Tak jsme byli v kontaktu a nakonec to klaplo. Nyní už s nimi jsem na suché přípravě.
Pomohla ti k tomuto angažmá i loňská sezona jak zde, tak v Děčíně?
Myslím si, že určitě ano. Díky tomu, že se mi sezona vydařila v obou týmech, jsem se dostal dál.
Jak zatím máte nastavenou letní přípravu?
Je to klasická letní příprava, ale máme i tréninky na zpestření, aby to nebyla jen čistá dřina.
I když na dálku, budeš nadále sledovat a podporovat litoměřické juniory v jejich dalším boji o extraligu?
Určitě budu, přeju klukům všechno nejlepší do nadcházející sezony a doufám, že se jim povede to, co se bohužel nepovedlo nám tuhle sezonu. A když to půjde tak se na ně určitě půjdu i podívat.
Autoři fotografií: Vojtěch Cermánek a HC Škoda Plzeň
