První polovina letošní základní části Maxa ligy je minulostí. Stadion aktuálně zaujímá v tabulce třetí příčku, před ním se nachází pouze Vsetín a Zlín. Jak je s výkony kališníků spokojený hlavní trenér A týmu Jaroslav Nedvěd? Je stále cílem postup do play-off, nebo si dělá zálusk na první čtyřku?
Krátce po polovině základní části, jak zatím hodnotíte průběh letošní sezony?
Myslím si, že panuje spokojenost, u mě tedy rozhodně. Ale jak se říká, nesmíme usnout na vavřínech. Jsme teprve v polovině. Byl bych rád, kdybychom mohli podobně hodnotit i druhou polovinu.
Změnily se od počátku Maxa ligy nějak vaše cíle? Před startem se mluvilo o play-off, pomýšlíte nyní třeba na první čtyřku?
Takhle daleko nekoukám. Dívám se 1–2 zápasy před sebe a musím říct, že ta soutěž je hodně vyrovnaná. Teď jsme sice na 3. místě, ale přijdou dvě prohry a můžeme být podstatně níž. Držíme se toho, co jsme řekli před sezonou a soustředíme se prostě na to, abychom se jako tým posouvali. Chceme postoupit do vyřazovacích bojů a jak se říká, až tam se počítají zajíci.
Za co byste tým rád pochválil a kde je naopak výraznější prostor pro zlepšení?
Těžká otázka. Já myslím, že do této chvíle se nám daří tak nějak ve všech oblastech. Máme nejméně obdržených gólů, dobrá čísla v přesilovkách i oslabeních. Ve všem se lze ještě dále zlepšovat. Uděláme vše proto, abychom měli i nadále podobné statistiky.
Nastal během té první poloviny nějaký nečekaný problém?
Ten se najde pokaždé. Ale šlo spíše o obecné věci, marodku jak naši, tak u Sparty. Měli jsme i zraněné hráče. Šimon Jelínek měl tvořit jádro týmu, ale kvůli zranění v přípravě vypadl na několik týdnů. Spartu také trápila zranění. Já jsem na jednu stranu rád, že mladí kluci dostávají prostor v extralize, ale pro nás jde o menší komplikaci. Neustále jsme řešili obměny v kádru, museli jsme reagovat. Řekl bych, že se nám to celkem povedlo. Rozhodně si nemůžeme stěžovat na nedostatek hráčů, to není žádná výmluva.
Zmiňoval jste časté změny v sestavě. Jak je náročné nemít stabilně k dispozici některé hráče?
Určitě je to jedna z nevýhod takové spolupráce, ale máme dostatečně široký kádr a poradíme si. Komplikace nastává u přesilovek, kde máme jednu klasickou formaci složenou z kmenových hráčů Stadionu. Další kombinace se často zkouší až těsně před zápasem například na dopoledním rozbruslení. Zatím nám ale početní výhody šlapou.
Jak jste spokojený s přístupem hráčů k tréninkům a zápasům? Přece jen pracujete s mladým mužstvem.
Práce s mladými hokejisty mě vždy bavila, protože mají před sebou určité cíle a jdou si za nimi. Jsem rád, že mnohým z nich se už povedlo nastoupit v nejvyšší soutěži. Ta motivace je na nich vidět jak při tréninku, tak v utkáních. Vědí, že když budou pilní a důslední, posunou se výš.
Oproti loňské sezoně je vidět zlepšení defenzivy, soustředíte se na ni?
Razíme heslo, že nejlepší obranou je útok. Daří se nám, když jsme v útočném pásmu, co nejdál od naší brány. Snažíme se hrát jednodušeji směrem dopředu, ne komplikovaně ve středním pásmu. Čím víc času strávíme u soupeřovy klece, tím méně se musíme bránit. I tak si myslím, že jsme obrannou činnost posunuli. Kluci dobře blokují střely, jsou obětaví. Samozřejmě všechno vychází od výborných výkonů gólmanů.
Jste přísný trenér a své svěřence občas seřvete, nebo jste kliďas?
Zeptejte se kluků (smích). Na střídačce mám rád klid. Když se mi ale něco nelíbí, dokážu to dát pěkně nahlas najevo. Určitě je potřeba občas mezi třetinami hokejisty nakopnout, povzbudit. Nemám rád, když něco flákají nebo nedotahují. Umím ale i pochválit. Asi nezapadám vyloženě do nějaké škatulky.
