Litoměřický hokej není jen o současnosti. Mládežníci Stadionu navazují na dlouholetou tradici tohoto sportu pod vrchem Radobýl. Místní klub přivedl do velkého hokeje hned několik velmi dobrých hráčů, které vám budu postupně představovat. Seriál „Představujeme slavné odchovance“ pokračuje dalším dílem, v němž se podívám na kariéru Michala Birnera.
Michal Birner s hokejem začínal na severu Čech, konkrétně pak v Litoměřicích. Ve městě nevydržel příliš dlouho, v mládežnickém věku šel zkusit štěstí do Slávie Praha. Jak se později ukázalo, jednalo se o správný krok. Během tří sezón v dorostu si vedl opravdu znamenitě, stal se jedním z nejproduktivnějších hráčů vůbec. Odehrál 113 utkání, v nichž si připsal 118 bodů, průměrně tedy získal více než bod na zápas. V roce 2001 si připsal první úspěch, byl součástí staršího dorostu, který vyhrál titul mistra České republiky. O dva roky později, se stejnou kategorií, slavil třetí místo. V posledním zápase oné sezóny hrála Slávie na jihu Čech. České Budějovice v domácím prostředí neskórovali, naopak hosté se prosadili hned čtyřikrát. Druhou branku sešívaných vstřelit právě Michal Birner.
Do juniorského hokeje vstupoval s vizitkou útočníka, který se nezalekne žádného souboje. Svým výkonem dokázal namotivovat i ostatní spoluhráče k lepším výsledkům, pokud se zrovna herně nedařilo podle představ. Přechod z dorosteneckého hokeje do toho juniorského bývá obtížný. Hraje se více takticky, na hokejistu je kladena větší zodpovědnost. Litoměřický rodák si dokázal s přehledem poradit, což je pro něho charakteristické. V juniorské nejvyšší soutěži v dresu Slávie rovněž patřil mezi hráče s nejvíce kanadskými body. Získal 74 bodů v 91 zápasech. V průměru na zápas si proti dorostu poněkud pohoršil, nicméně jeho hvězda dál svítila.
Birnerův talent zaznamenali i trenéři hlavního týmu Slávie. Trio koučů Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann a Jiří Kalous mu dopřálo debut v nejvyšší soutěži poměrně brzy. Již v sedmnácti letech odehrál svůj první duel. To se psala sezóna 2003-2004. Když se podíváme na statistiky, které měl v juniorce, není se čemu divit. 55 odehraných utkání, 25 gólů a asistencí ještě o deset víc, celkově znovu přes bod na zápas. Tento ročník byl v Birnerově kariéře průlomový. Na vstupním draftu NHL si českého hráče vybral klub St. Louis, a tak nastalo stěhování do zámoří. Rovněž byl draftovaný do Ontario Hockey League.
Sezónu 2004-2005 začal v OHL v týmu Barrie Colts. V tomto dresu odehrál 28 utkání a zaznamenal 14 kanadských bodů (4+10). Výkony nepodával optimální, na jeho hře bylo patrné, že si potřebuje na systém hry v zámoří zvyknout. V polovině ročníku přišla výměna. Měnil klub v rámci soutěže, přešel do Saginaw Spirit. Zde si vedl o něco lépe. První rok za „velkou louží“ zvládl celkově dobře, od toho následujícího měl očekávání o poznání větší.
Letní přípravu uzpůsobil tak, aby byl co nejlépe připravený. Podařilo se mu to na výbornou. Za Saginaw odehrál v základní části 60 utkání. Co se kanadského bodování týká, vedl si velmi dobře. Jednatřicet gólů a čtyřiapadesát asistencí, další čtyři body přidal v play-off. Výkony Birnera sledovalo vedení klubu St. Louis Blues, které mu následující tři roky dalo možnost bojovat o místo v nejslavnější soutěži.
Hned v prvním roce, kdy ho Bluesmani zkoušeli, si na předsezónním kempu zlomil kůstku v ruce. Klubový lékař na zdravotní problém přišel poměrně pozdě, zranění bylo prakticky zahojené. I tak si ale musel český útočník odpočinout dva měsíce, což se pochopitelně negativně podepsalo na jeho šanci postupovat v hierarchii útočníků výš. Takřka po dvou a půl letech hrání ve farmářské soutěži byl Birner vyměněn do Anaheimu. V organizaci Ducks putoval znovu do záložního týmu. Premiéře v National Hockey League se spíše oddaloval, působení v AHL pro něho nebylo řešením, a tak se vrátil na starý kontinent.
Jako své další působiště zvolil tým Pelicans Lahti, který hraje nejvyšší finskou soutěž. Zde odehrál šest zápasů, získal dvě asistence a zranil se. Během rekonvalescence hledal jiný tým. Zůstal ve stejné soutěži, zájem o něj projevil TPS Turku. Zde odehrál povedené čtyři sezóny, hned při té premiérové pomohl týmu vybojovat mistrovský titul. Smutek z nepovedeného zámořského angažmá byl okamžitě pryč.
V sezóně 2012-13 nedostával Litoměřický Rodák na ledě tolik prostoru, kolik by si představoval, a tak posílil první český mančaft v Kontinentální Hokejové Lize – Lev Praha. Během dvou sezón odehrál v tomto klubu 64 utkání a připsal si 14 kanadských bodů. Pro ročník 2014-2015 se vrátil do Finska, domluvil se na roční smlouvě s týmem KalPa Kuopio. Nevedl si vůbec špatně, nastoupil do 60 utkání, v nichž vybojoval 36 bodů. Na prodloužení kontraktu nedošlo, a tak se Birner vrátil do Čech, kde posílil extraligový Liberec.
Za závěr bych neměl opomenout jeho reprezentační kariéru, kterou má Birner opravdu bohatou. Od útlého věku byl součástí národního týmu. Prostředí „šestnáctky“, „osmnáctky“ i „dvacítky“ moc dobře zná. V sezóně 2009-10 odehrál svůj první zápas za národní tým dospělých. Je pravděpodobné, že počet startů za národní tým ještě rozšíří.
