Podařilo se mu vstřelit první branku domácího Stadionu v utkání proti soupeři z Berouna a nastartoval tím obrat, který hokejisty z Litoměřic přivedl k zisku tří důležitých bodů. Střelcem byl vysoký, na ledě nepřehlédnutelný obránce s číslem pět na dresu Jakub Kolář. Jakub hýřil po utkání dobrou náladou, a tak se rozhovor uskutečnil v příjemné atmosféře.
Dnes jste hráli proti soupeři ze dna tabulky, ale nebyl to lehký zápas.To je pravda. Trochu nám nevyšla první třetina, kdy jsme měli hned na začátku několik přesilovek, které jsme ale nevyužili. Pak jsme naopak dvakrát inkasovali a utkání začalo být těžké, protože jsme museli dotahovat. Stačilo ale jen využít naše šance a mohlo to být jinak.
Takže v kabině byla po první třetině asi trochu bouře?Určitě nám trenér něco řekl, ale bylo to zasloužené. Asi by se vše nedalo citovat do médií.
Nebyl váš výkon ovlivněn i velkou marodkou?Marodka je sice velká, ale hráči, kteří byli na ledě, makali na sto procent a mají takovou hokejovou kvalitu, že by to měli zvládnout. Dnes jsme hráli jako tým a bojovali jsme i za ty, kteří nám dnes pomoci nemohli.
Proti vám stál v brance Vojta Sedláček, který tu letos dlouhou dobu působil. Věděli jste, jak na něho vyzrát?Jasně, že jsme věděli (smích). Já s ním hrál snad od čtvrté třídy. Jako každý gólman má své mouchy. Ale Vojta je výborný brankář a ke vstřelení branky potřebujete někdy i trochu štěstí, a to jsme dnes měli.
A co tvá branka? Byla to první branka Stadionu v tomto utkání.Já jsem se do toho na modré opřel a vypálil, ale letělo to úplně někam jinam, než jsem chtěl (smích). Asi to překvapilo i Vojtu v brance. Bylo to zřejmě způsobeno tím, že se puk postavil na hranu a ve vzduchu trochu zaplaval.
Co druhá branka, která byla dosažena bruslí? Tam nebyl úmysl?To byla krásná patička, ta se povedla. To je o tom štěstí. Tady neměl Vojta nárok. Honza Rudovský prostě šel za pukem a ono se to od něho odrazilo, když Jarda Hašek nahazoval puk před branku. Když se jde štěstí naproti a je tam srdíčko, tak to tam padne (směje se).
Teď opět vážně. Druhá třetina byla z vaší strany brankově i herně mnohem lepší.Do druhé třetiny jsme naskočili mnohem lépe než do té první. Asi jsme si uvědomili, o co hrajeme, a vzali si k srdci slova trenérů. Věděli jsme, že jsme lepší hokejisti, a chtěli jsme jim ukázat, že je dokážeme přehrát. A ono se to povedlo.
Diváky i vás musel zarazit velký počet vyloučených?Asi to fauly byly, ale vyplynulo to ze hry a bylo to na obě strany. Jen byla zbytečně rozkouskovaná hra a hokej nebyl tak pohledný. Pískalo se jak na nádraží. Nevím, co k tomu více říci. Vždyť bylo skoro třicet trestů. Mělo by se pískat to, co je na hraně. Ale raději o tom už nebudeme mluvit. Myslím si ale, že to výsledek zápasu až tak neovlivnilo.
V sobotu jedete do Havlíčkova Brodu. Čeká vás těžký zápas.Říkáme to stále - v této soutěži je těžký každý zápas a každý tým chce pokaždé zvítězit. To samé i my. Když k tomu přistoupíme zodpovědně, tak se může i zadařit. Kvalitu týmu máme, jen ji musíme umět prodat. Problémem by mohla být velká marodka.
Jak ses cítil dnes na ledě ty?Když se vám podaří vstřelit branka, tak se pak hraje samozřejmě lépe. Takže já byl dnes spokojený a hrálo se mi dobře. Když se vám v utkání povede nějaký hit, vstřelíte branku nebo dobře nahrajete, tak se zvedne sebevědomí. Člověk si pak v zápase i více dovolí.
Děkujeme za rozhovor a ať se daří.
