Tradiční mezinárodní turnaj hokejistů do 18 let, na počest legendy českého hokeje Ivana Hlinky, se letos oblékl do nového a moderního kabátu. Neoficiální mistrovství světa, jak je turnaj často nazýván, dostalo nový název a změnilo se i místo působiště.
Hlinka Gretzky Cup se z Břeclavi a Bratislavy přesunul do kanadských měst Red Deer a Edmonton, přesto se pod jeho organizací podepsalo i několik Čechů. Mezi nimi například Tereza Sadilová, která pochází z Litoměřic a jako malá hrála zde hrál hokej. Momentálně působí v Hockey Canada a na turnaji má na starost organizační věci spojené s jeho průběhem.
Žijete a pracujete v Kanadě, jak jste se ale dostala k organizaci právě Hlinka Gretzky Cupu?
Velka pomoc přišla z Českého hokeje. Věděli jsme, že se tato akce bude konat v Kanadě, šlo to ruku v ruce. Byl to sice dlouhý proces, protože pracovat v zahraničí není nic jednoduchého, ale naštěstí to vyšlo (usmívá se).
Jak náročná byla příprava celého turnaje?
Celé se to detailně připravovalo pět měsíců. Každý týden jsme měli mítinky s Edmonton Oilers, se kterými se detailně probíral každý krok od marketingu přes lístky, akcí pro fanoušky, dobrovolniky, až po logistiku zápasu.
Velká část turnaje se odehrává v Edmontonu, byl tohle důvod, proč se spolupracovalo právě s Oilers?
Oilers mají v Edmontonu všechno pod kontrolou. Je to proto, že znají Rogers Place, kde se turnaj odehrává, jako své boty. OEG, tedy společnost, která vlastní Oilers, má pod sebou obrovský tým, snad 150 lidí. Spolupráce probíhala výborně, protoze jak Hockey Canada, tak OEG, touží po tom, aby byl turnaj úspěšný.
Dlouhodobě se turnaj odehrával v Česku, jak moc se na vás tedy právě Oilers obraceli v souvislosti s tím, že sama z České republiky pocházíte?
Organizátoři byli na návštěvě v Česku minulý rok a věděli, že turnaj má svým způsobem evropskou atmosféru. Tohle v Kanadě příliš neznali, a proto se na mě snažili v některých ohledech obracet. Například loga v kruzích oni považují za dost evropské. Potom týmové „goal songs", které jsou v cizím jazyce. Náš výběr vsadil na „Dám dělovou ránu“ od Karla Gotta. Chtěli jsme tomu dát takový evropský, nebo jak říkají Kanaďané, festivalový nádech.
Bylo pro vás výhodou, že jako Češka turnaj znáte?
Tolik zase ne, Kanaďané se to opravdu z velké části snažili udělat jedinečné a trošku posunout laťku, ať už kvalitou nebo zázemím. Spíš jsem se toho hodně naučila, protože tým z Hockey Canada, s kterým jsem pracovala, má za sebou úspěšné akce jako například mistrovství světa juniorů a podobně.
Spojení Red Deeru a Edmontonu bylo složité. Jsou to odlišné komunity. Co bylo na celé organizaci turnaje nejnáročnější?
Myslím, že právě spojení Red Deeru s Edmontonem, protože to jsou opravdu odlišné komunity. Red Deer je malé město, které není zvyklé na takové akce. Další věc byli určitě skauti, protože těch je tu z NHL skoro 250 a naším úkolem bylo zajistit, aby měli ten nejvyšší komfort. Každopádně lidé z našeho týmu jsou natolik zkušení, že nenechali nic náhodě.
Jak se konkrétně vám spolupracovalo se skauty?
Musím říct, že dobře. Jsou milí a vesměs Američané, takže jsou ze všeho nadšení. Zatím žádné problémy nebyly.
Jaké máte zatím právě od skautů ohlasy na organizaci turnaje?
Řekla bych, že jsou zatím spokojení. Co si budeme nalhávat, pracují, jsou tu kvůli hráčům, a ti zatím předvádí kvalitní hokej.
Jak probíhala propagace Hlinka Gretzky Cupu přímo v Kanadě?
Zaměřili jsme se na různé festivaly v komunitách, rozdávali jsme lístky a mluvili jsme k lidem. Největší oříšek byl vůbec dostat název „Hlinka Gretzky Cup“ lidem do podvědomí. Jinak naše PR strategie šla hlavně přes sociální sítě, takže Instagram, Twitter nebo Facebook. Nedali jsme na billboardy a podobně. Zatím si ale myslíme, že návštěvnost je slušná.
Jak vy sama nebo i Kanaďané vnímáte to, že se tak prestižní turnaj, jako je Hlinka Gretzky Cup, přesunul právě do Kanady?
Za mě je to obrovská reklama pro český hokej. Všichni si to tu uvědomují, že turnaj má neuvěřitelnou tradici. Kanada je hokejová země, takže já osobně to vnímám velice pozitivně. Dohoda mezi Hockey Canada a Českým hokejem je skvělá. Myslím, že jsou obě strany spokojeny.
Před dvěma lety se mistrovství světa této kategorie uskutečnilo v americkém Grand Forks, kde s organizací pomáhala řada dobrovolníků a řada z nich si také kvůli takové akci brala dovolenou. Jak je to v Red Deeru a Edmontonu?
Z Hockey Canada jsme tu čtyři a zbytek jsou dobrovolníci. Nejsem si jistá, kolik dobrovolníků tu teď přesně je, ale je to zhruba kolem 80 lidí jen v Red Deeru, takže se na ně spoléháme ve všech ohledech a je to neskutečné. Lidi jsou do toho zapálení, jsou tu od sedmi od rána do noci a bez nich by to opravdu nešlo. Několik lidí si tu vzalo dovolenou. Opravdu chtějí být součástí. Přijdou například do restaurace, mají na sobě tričko z turnaje a hrdě řeknou, že teď pracovali na Hlinka Gretzky Cupu. Myslím, že Hockey Canada na tom staví. V Calgary máme oddělení, které je vyloženě pro dobrovolníky a komunikaci s nimi.
Jaké reakce zatím máte od českého týmu?
Trávím s nimi celkem dost času, a myslím si, že si to užívají. Bohužel se dvakrát prohrálo, takže nálada nebyla nic moc, ale myslím si, že jsou hráči rádi za celkovou zkušenost. Je to Kanada, hokejová země, a mají šanci se ukázat před zmíněnými skauty z NHL. Já to osobně vidím jako jeden z nejdůležitějších turnajů v jejich kariéře.
