17. 8. 2012 | Michal Sabó

Petr Hruška hodnotil zápas s Ústeckými Lvy

Je dalším gólmanem, který se v přípravě postavil mezi tři tyče litoměřické branky. K týmu se připojil před zápasem v Berouně, kde také prožil svou premiéru v dresu s kalichem na prsou. Na ústeckém ledě se prostřídal s Petrem Přikrylem. Hodnocení mladého brankáře Petra Hrušky a mnohem více čtěte v následujícím rozhovoru.

Odehrál jsi druhý zápas za Litoměřice, jak se ti tentokrát chytalo?

Chytalo se mi docela dobře, ačkoliv to byl těžký zápas. Ústí nás moc nešetřilo a bylo hodně střel, ale to je pro gólmana jedině dobře.

Po tvém nástupu v polovině zápasu tě Ústečtí hodně rozchytali, hned v prvních minutách ses měl co ohánět.

Když jsem nastoupil, tak kluci hráli dobře, Ústí příliš k ničemu nepouštěli. Šlo na mě dost střel, ale většinou z dálky, což mě akorát dostalo do tempa. V zápase mi to pomohlo.

Nenastupoval jsi na led trochu s obavami, když jsi viděl ten ústecký náskok?

Když jsem viděl, jak si v první třetině nahrávají do prázdné branky, říkal jsem si, že to bude teda sranda. Jak jsem ale řekl, kluci začali hrát dobře, pomohli mi a i díky tomu jsem nedostal víc gólů.

Jak bys porovnal své výkony v na ledě Berouna a Ústí?

V Ústí to bylo lepší než v Berouně. Dostalo se na mě více střel. V Berouně jsme byli mnohem lepší než soupeř, přehrávali jsme jej a do akcí jsem se moc nedostal. V Ústí jsem si to ale užil.

Jakou cestou ses vlastně do Litoměřic dostal?

V loňské sezóně jsem působil v dresu Tatranských Vlků, což byla juniorka Lva Poprad. Po sezóně jsem sháněl angažmá, ozval se mi zdejší trenér, tak jsem přišel na zkoušku.

Teď tedy k tvému působení v MHL. Jak bys divákům tuto soutěž přiblížil a také zhodnotil z tvého pohledu?

Řekl bych, že mi to hodně dalo po té lidské stránce, protože to bylo odloučení od všech. Byl jsem od rodiny, když jsme byli na měsíc v Rusku, tak tam nebyla ani možnost komunikovat s nikým z Čech pomocí internetu. Jídlo pořádně také nebylo. Po psychické stránce mě to posílilo a po hokejové samozřejmě také. Ruská liga je přeci jen kvalitní, hráči jsou šikovní. Je to určitě lepší než juniorka v Čechách. S mužskými soutěžemi nemohu moc srovnávat, protože jsem zatím za chlapy chytal jen ve druhé lize. Porovnal bych to tedy asi s něčím mezi reprezentací do osmnácti a dvaceti let.

Kde jsi hokejově vyrůstal před odchodem do ruské ligy?

V Karlových Varech, kde jsem chytal až do začátku loňské sezóny, kdy jsem přešel právě k Tatranským Vlkům. Jestli bych dostal někdy nějakou šanci ve Varech, tak bych byl rád, ale to není na mně. Zatím mám před sebou v hokeji ještě hodně práce.

Jak jsi zatím stihl poznat své nové působiště a jak se ti chytá za novými obránci?

Chytá se mi za nimi dobře. Jsou mnohem svědomitější, než byla má poslední obrana. Mnohem více mi pomáhají. Zatím jsem se seznámit příliš nestihl, jsem tu vlastně čtyři dny, ale doufám, že budu mít šanci se s nimi poznat.

V brance se střídáš s Petrem Přikrylem, to je určitě velká příležitost na získávání zkušeností.

Přesně tak. Bavíme se spolu, sleduju ho na ledě i mimo něj. Mám možnost s ním cokoliv probrat ohledně mých výkonů. Kdybych tu zůstal, tak by to bylo jedině velké plus mít vedle sebe někoho, kdo mi poradí, pomůže, řekne mi, kde jsem udělal chybu a co mám zlepšit.

Víš už, dokdy budeš v týmu na zkoušku a kdy se rozhodne, zda zůstaneš nebo ne?

Zítra jdu na trénink a pak se budeme s trenéry bavit a uvidí se.

Díky za rozhovor a hodně štěstí!

Děkuji.

TOP foto: Miroslav Rosendorf hcusti.cz