22. 9. 2019 | Vít Trubička, Martin Voltr

Nasadili jsme montérky a nehráli v šatech, řekl o Jihlavě střelec Šalda

V duelu s Jihlavou se jako jediný prosadil mladý bek Radim Šalda. Nejenže si připsal první trefu za Litoměřice, také byl na Horáckém zimním stadionu jediným úspěšným nájezdníkem Stadionu. „Jsem rád, že jsem dostal od trenérů takovou důvěru a určitě se budu snažit, abych hrál co nejlépe,“ přiznal talentovaný bek. „Proti Dukle jsme podali dobrý výkon. Prohra mrzí, hodnotil duel na Vysočině.

Vyrovnané utkání s velkým množstvím šancí, přesto nakonec prohra v samostatných nájezdech. Jak moc vás prohra vzhledem k průběhu zápasu?
Mrzí mě to. Měli jsme hodně šancí na to, abychom urvali další bod v prodloužení, nebo ještě v základní hrací době. Také jsme odehráli pár dobrých přesilovek. Samozřejmě výsledek nás mrzí, ale myslím si, že výkon jsme podali výborný v porovnání s předchozím duelem s Havířovem a určitě se jako tým zvedáme.

7
Takové množství střel kališníci zblokovali

V čem jste oproti zápasu s Havířovem přistoupili do utkání jinak?
Nasadili jsme montérky a nehráli jsme v šatech. Začali jsme pracovat, zblokovali jsme spoustu střel. Hodně jsme trénovali přesilovky a myslím, že to bylo dost vidět, i když z toho nepadl gól. Měli jsme obrovské závary šancí. Kluky musím pochválit, k zápasu přistoupili výborně. Drželi jsme systém, nepadalo nám to jako proti Havířovu.

Co chybělo k úspěšnému zakončení řady střel? Koncovka vás zatím celkem trápí.
Možná trochu toho štěstíčka, jinak si myslím, že jsme pro to pracovali dost.

Věnovali jste se na tréninku i hře v oslabení? Několikrát jste se museli bránit početní výhodě, ale přesto jste v ní neinkasovali.
My si všechny situace ukazujeme na videu a zkoumali jsme i jejich přesilovky. Hlavní příčinou toho, že se nám je povedlo ubránit ale bylo to, že jsme bojovali jako tým, blokovali hodně střel a nikdo se toho nebál.

Souhra Radima Šaldy s Janem Škorpíkem

Co byste řekl k výkonu brankáře Jana Škorpíka, který ve hře pustil jen jeden gól?
Na gólmanovi se staví celý tým. V tomto utkání nás podržel, dostal jen jeden gól ve hře a podal skvělý výkon. Já doufám, že to takhle bude pokračovat a hrozně mu přeju, aby šel nahoru. První zápas proti Havířovu mu moc nevyšel, ale to se stane. Teď ho musím opravdu pochválit, chytal výborně.

Vám se povedlo vsítit první branku na Stadion. Jaké byly po gólové trefě dojmy?
Vždycky je dobrý pocit, když se mi podaří skórovat. Ale zas speciálně jsem to neprožíval.

Zároveň jste měl nejvyšší číslo v počtu střel na branku. Co vám k tomu dopomohlo?
Jsem celkem ofenzivní bek a skoro v každém zápase mám nad pět střel. Snažím se střílet hodně, nikdy nevíte, kdy to tam spadne. Pokouším se ze střel vytvářet nebezpečné situace.

V prodloužení vás trenéři nasadili do první formace a již po jeho startu jste se dostávali do řady příležitostí. Jak fungovala souhra ve třech?
Snažili jsme se chodit do branky, nebát se a urvat ten bod. Proti Jihlavě jsme chtěli víc, ale bohužel se k nám nepřiklonilo štěstí. Měli jsme také přesilovku, v ní spoustu šancí, ale gólman pochytal.

V nájezdech jste se jako jediný z litoměřické pětky prosadil. Věřil jste si na Niklase Lundströma?
Určitě jsem si věřil, kdyby tomu tak nebylo, na nájezd bych nešel.

Jsem rád, že mi trenéři důvěřují, můžu toho střelecky využít

Co vy a nájezdy obecně?
Trenéři mi v nich moc nevěří. Už v Kanadě jsem se ale proměnil v ofenzivního beka a pořád si trénuju jeden nájezd, který jsem předvedl i tady. Na tréninku mi z něj občas padají góly. Tady jsem od trenérů důvěru dostal, odehrál jsem dobré utkání. Jsem rád, že mi trenéři věří, čehož jsem mohl využít.

21:28
Takovou porci minut dostal Radim Šalda na ledě. Po Patriku Marcelovi je to druhé nejvyšší číslo.

Jak je dobrý pocit, že právě vy tu důvěru dostáváte, přestože tu jsou i zkušenější beci?
Já jsem za to strašně rád, protože v minulých letech jsem moc důvěry neměl. Trenér Bruk mi věří a já jsem samozřejmě vděčný, že mohu nastupovat a mít vysoký icetime a určitě se budu snažit, abych hrál co nejlépe.

Máte v hlavě i to, že když se vám bude dařit, tak může zavolat Hradec?
V to doufám. Bylo mým cílem začít sezonu v extralize. Bohužel se mi to nepovedlo, tak se snažím makat tady, abych šel co nejrychleji nahoru.

Už od počátku sezony fungujete zápasovým stylem pondělí, středa, sobota bez přestávek. Jak náročné je udržet takový rytmus?
Já osobně jsem na to dobře připraven. Pomohly mi k tomu dva roky v Kanadě, kdy byly tři nebo čtyři zápasy po sobě. Tohle nebude žádný problém.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi českou první ligou a kanadskou juniorskou soutěží, ve které jste nastupoval?
Abych řekl pravdu, tak jsou to velké rozdíly. Kluci zde jsou chytřejší, ale nemá to zase takovou rychlost a takové grády. V Americe se hraje hodně pospolu a na menším hřišti. Hra je díky tomu mnohem rychlejší, kluci jsou dravější, je tam spousta soubojl a vše se odehrává ve vyšší rychlosti.

Dá se tedy říct, že vám dva roky za mořem v kariéře hodně pomohly?
Určitě, a jsem za ně hrozně rád. Vůbec nelituju toho, že jsem tam odešel. Dalo mi to něco do osobního, i do hokejového života. Kdybych se měl vrátit o dva roky zpět, tak udělám to stejné.

Autorka fotografií: Markéta Křížová (hcdukla.cz)