28. 10. 2010 | Michaela Luňáčková

Musíme makat a bojovat dál, říká Jaroslav Hašek

Ve středečním zápase proti Benátkám nad Jizerou se o skvělý obrat za nepříznivého stavu 0:2 pro domácí postarala trojice "H-áček" - Hlusička, Heinisch, Hašek. Posledně jmenovaného, který byl také vyhlášen nejlepším litoměřickým hráčem utkání, jsme požádali o krátký rozhovor.

Byl jsi dnes vybrán jako nejlepší hráč zápasu litoměřického celku. Jak bys utkání zhodnotil?

Nezačali jsme vůbec dobře, měli jsme horší pohyb než Benátky, dostávali jsme se pod tlak, špatně jsme bránili naše pásmo a tam začaly chyby. Druhou třetinu začaly Benátky zase dobře a daly nám dvě branky. Myslím si, že po tom snížení na 1:2 jsme trošku ožili a začali jsme konečně hrát náš hokej. Třetí třetinu nám nezbylo nic jiného, než tam prostě jít a makat a bojovat. To se nám povedlo a otočili jsme to.

Mezi litoměřickými diváky se začíná říkat, že pokud Litoměřice neprohrávají 2:0, tak nehrají nic moc hokej, že se rozehrávají až za nepříznivého stavu. Skoro to vypadá jako úmysl ☺

Samozřejmě to úmysl není. My jsme chtěli taky prožít nějaký pohodový zápas a vést třeba 2:0 a hlídat si to. Ale ono nás to paradoxně asi vždycky nakopne k lepším výkonům. Zaplať pánbůh zatím se nám zápasy daří otáčet, ale to taky nebude věčně. Musíme se teď připravit a hrát už od začátku.

Dneska to zase vypadalo, že bylo zbytečně moc vyloučených. Vyplynulo to z toho, že Benátky tak dobře bruslily?

Určitě. Já si myslím, že to bylo hodně o pohybu. My jsem pak docela nestíhali a pomáhali jsme si hokejkami, držením a hákováním a zaslouženě jsme chodili ven.

Před poslední třetinou to bylo 1:2. Věřili jste tomu, že to otočíte?

Samozřejmě. Naděje umírá poslední. My jsme do poslední minuty věřili, že to otočíme. Brali bychom i 2:2 a druhý bod třeba z prodloužení, ale takhle je to daleko lepší.

Body z domácích zápasů zatím zůstávají doma. Příští středu vás čeká těžký soupeř z Olomouce. Zůstanou body zase doma?

My bychom chtěli, ale my hlavně musíme taky začít vozit nějaké body zvenku. Tam jsme udělali defakto jen 3 body ve Vrchlabí a bod v Táboře a to si myslím, že je málo. Když něco urveme venku a přidáme k tomu naše výsledky doma, tak by to mohlo být dobré.

Jak se jako tým cítíte? Jste spokojení s tím, jak jste teď postavení v tabulce, jak vám jde hra, jaká je atmosféra v týmu, návštěvnost domácích zápasů, kdy je potřetí za sebou vyprodáno? Po odehraných třinácti kolech asi může panovat spokojenost, ne? Nebo jste s něčím ze své hry nespokojeni?

Vždycky je co zlepšovat a uspokojit se, to nikdy nevede k ničemu dobrému. My musíme makat a pracovat pořád dál a taky musíme poděkovat divákům, že sem chodí a takhle nám fandí, protože nám tím hodně pomáhají a díky tomu zápasy vyhráváme.