Motivace ke střílení gólů? Úspěch týmu, říká nejlepší střelec Martin Kadlec

Zveřejněno 27.03.2020 | Vít Trubička
Úspěšnou sezonu má za sebou jeden ze zkušenějších forvardů Martin Kadlec. A zrovna u něj to platí dvojnásob, protože vstřelil nejvyšší počet gólů ve své dosavadní kariéře a vybojoval korunu pro krále střelců Chance ligy. „Věděl jsem, jak na tom kdo je, ale nedoufal jsem, že by se mi vyhrát povedlo,“ řekl Kadlec o svém triumfu.

Stadion za sebou má celkem úspěšnou sezonu, co bylo klíčové pro to, že se v ní týmu tak dařilo?

Týmová práce, od které se všechno odvíjelo. Myslím si, že jsme měli super partu a dobrou komunikaci s trenéry. Snažili jsme se společně najít cestu k úspěchu.

Jak kabinu ovlivnil předčasný konec?

Hodně nás mrzelo, že jsme si nemohli zahrát play-off. Na druhou stranu předčasný konec ovlivnil spíš vedení klubu než nás hráče. My můžeme být maximálně smutní, že jsme se nemohli pokus uhrát ještě nějaký super výsledek a navíc nemůžeme jet po sezoně ani na dovolenou, abychom si odpočinuli před startem nového ročníku.

Těšil jsi se na souboje v play-off ve Vsetíně a třeba i později někde jinde?

Na to se těšil asi každý, přijet na vyprodaný Lapač a snažit se naplnit Kalich Arenu. Škoda pro všechny, kteří se toho mohli zúčastnit.

28
asistencí přidal Kadlec ke svým gólovým trefám.

Jak náročný byl průběh celé ligy? Díky novému hernímu systému jste odehráli velké množství zápasů, v druhé polovině navíc jen s „lepšími“ soupeři.

Tato sezona byla dost náročná. Navíc systém, který se hrál, k pohodě moc nepřidal. Tím, jak se nám neměnili soupeři, tak to bylo i dost na hlavu. Myslím si, že i kluci v druhé skupině museli být naštvaní, že pořád hráli jen mezi sebou.

Sám jsi se s 32 góly stal nejlepším střelcem ligy. Sledoval jsi tyto statistiky a potěšilo vás to v úplném závěru?

Bylo by smutné, kdyby mě takový úspěch nepotěšil. Nechci ale tvrdit, že bych seděl každý den u statistik. Věděl jsem jen, kdo jak na tom jsme a určitě jsem nedoufal, že se mi to může podařit vyhrát.

Motivovalo tě ke střílení i to, že jsi se o střeleckou korunu přetahoval na dálku s Lukášem Žálčíkem, byť ten hrál v jiné skupině?

Ke střílení gólů mě motivovala především vidina týmového úspěchu, kterého jsme mohli dosáhnout. Chtěl jsem pomoct týmu, aby se probojoval mezi nejlepší šestku.

Dostal jsem prostor. O tom to je, hlásí Kadlec

Je to také nejvíce gólů, které jsi vstřelil během jedné sezony své seniorské hokejové kariéry. Čím to, že jsi se dostal do takové střelecké pohody?

V Litoměřicích jsem dostal od trenérů prostor na ledě a o ničem jiném to není. Můžete být sebelepší hokejista, ale pokud odehrajete pět minut za zápas, tak toho moc nevymyslíte. Na druhou stranu by ale mladí hráči chtěli přijít do A týmu a hrát dvacet minut, aniž by si tu pozici vybojovali.

Svědčí ti osobně litoměřické prostředí, herní systém a taktika?

Ano. V Litoměřicích jsem zažil dvě skvělé sezony. I trenéři byli super, pokaždé jsme byli na na naše soupeře výborně připraveni.

Nebyl jsi ale jediný, v produktivitě se dařilo celému týmu. Proto také máme druhý nejvyšší počet vstřelených gólů. Co k tomu říct?

Tohle je vše o tom, jak byl náš tým takticky připravený. To byla práce trenérů, ale také to, jak si sednete se svými spoluhráči. Ale ať už hrál kdokoliv s kýmkoliv, pořád se našel někdo, kdo tým táhnul.

Jak sis ty osobně užíval celý průběh sezony a co podle tebe bylo tím nejzásadnějším momentem?

Byla to dost náročná sezona a hodně ji ovlivnilo i rozlosování soutěže. I tak jsme si ji ale užili a splnili jsme cíl, který jsme si dali. Skvělý moment byl poslední zápas, ve kterém jsme si vybojovali místo v play-off.

4
sezony strávil Kadlec v Bělorusku. Tři v týmu HK Brest, čtvrtou v Metallurgu Zhlobin.

Před angažmá ve Stadionu jsi větší bodový zisk zaznamenal před lety v běloruském celku HK Brest. Jak náročné bylo překonávat tamější gólmany?

V Brestu to pro mě byla podobná situace jako v Litoměřicích. Dostal jsem od trenérů prostor a hokej jsem si tam užíval. Potom se i góly dávají jednodušeji. Musím ale říct, že kvalita brankářů je u nás vyšší.

Jaká vůbec byla celková úroveň hokejové ligy v Bělorusku?

Byl velký rozdíl mezi nejlepšími týmy a spodkem tabulky. Top týmy ovšem měly vysokou úroveň, což dokazují i v Lize mistrů.

Právě běloruská liga nebyla jako jediná v Evropě dosud přerušena či předčasně ukončena. Byl znát už v době, kdy jste tam působil, tak direktivní způsob řízení soutěže, potažmo celé společnosti?

Já osobně jsem tam nic nepociťoval. Když se ale s hráči bavíte, tak zjistíte, jak se jim v Bělorusku žije. Momentálně je celkem vidět, že Lukašenko tam má slovo a lidé si žijí v takovém svém světě. Jako cizinci se mi ovšem v Bělorusku žilo hezky.

Kališnický ostrostřelec při nájezdu na chomutovského Běhulu.

Volno se vám poněkud prodloužilo, co je tvým obvyklým programem v současné době karantény?

Normálně bych byl na dovolené nebo na horách. Jsem ale doma a pracuju na zahradě, kterou se snažím dodělat. Za pár týdnů se pomalu začnu připravovat na novou sezonu.

Máš nějaké tréninkové plány, jak na sobě pracovat před startem letní přípravy nebo vám trenéři v tomhle nechali trochu volnou ruku?

Teď asi nemá cenu, abychom měli tréninkové plány. Spíš by se měl každý dát zdravotně do pořádku a až pak začal přípravu na novou sezonu.

Jaká je pro tebe hokejová pauza obecně? Daří se ti během ní dostatečně odpočinout a nabrat síly, nebo se zdá až příliš dlouhá?

Každý rok si tu přestávku užívám víc a víc. Je ale pravda, že tak po měsíci volna už bych šel nejraději na led. I to si ale v přípravě umím nahradit, chodím trénovat ke kamarádovi do Nymburka na Skatemill. Zároveň se těším, až budu moct na led naskočit.