29. 5. 2012 | Michal Sabó

Kluci chtějí pracovat a jsou na nich vidět pokroky, pochvaluje si Kurt Kauschitz

Je dalším odchovancem litoměřického hokeje, který se postaví na střídačku jednoho z mládežnických výběrů. Svým svěřencům se bude snažit předávat zkušenosti, které získal za svého působení coby junior ve Slavii, ale také jako člen rakouského týmu Red Bull Salzburg. Byl také součástí “A” týmu Stadionu Litoměřice v památné postupové sezóně a nyní přebral spolu s Pavlem Zuziakem mužstvo páté třídy. Čtěte rozhovor s nováčkem litoměřického realizačního týmu Kurtem Kauschitzem.

Dostal jsi se na pozici trenéra, čekal jsi to po konci své hráčské kariéry?

Když jsem skončil, začal jsem se věnovat trochu něčemu jinému. Potom jsem ale chtěl zase působit u hokeje, protože mi to chybělo. Měl jsem udělanou trenérskou licenci “C”, tak jsem se spojil s panem Tvrzníkem a ten mi nabídl trénovat pátou třídu a pomáhat u dorostu. Baví mě to a jsem rád, že to dělám.

Je to první zkušenost u hokejového týmu, jak jsi zatím spokojený?

Já jsem trochu věděl, do čeho jdu. Už když jsem hrál, tak jsem pomáhal na hokejové škole Vladimíra Růžičky. Měl jsem tam jak mladší, tak i starší děti. Zatím se mi to líbí, kluci pracují dobře a jsem rád, že na nich vydím určité pokroky. Pracuji i s hráči z “A” týmu, juniorky, dorostu a zatím tedy na sobě všichni pracovat chtějí, díky čemuž to pak také trenéra baví.

Jakou bys dal svým svěřencům známku za přístup v posledním tréninku?

Po posledním tréninku bych jim dal za přístup pětku, protože kluci byli nějací nesoustředění. Ale byl to trochu speciální, těžký trénink. Bylo i docela horko. Jinak ale celou letní přípravu pracují dobře. Bavili jsme se o tom i s Pavlem Zuziakem, kluci chtějí pracovat a jsou na nich vidět pokroky, za což jsme rádi.

Dalo by se říci, že jsi z trenérské rodiny. Tvůj otec, strýc i děda byli trenéry. Bavili jste se o tom trochu?

Ani jsme se o tom nějak nebavili. Když jsem začal trénovat, radil jsem se spíše s Lukášem Stránským, se kterým spolupracuji, a který pracuje na Slavii a s hráči z NHL. Jezdím za ním a jsem rád, že mi své zkušenosti předává. Když se bavíme s tátou, tak ten se mě spíš ptá, jestli mě to baví. S ním to příliš nekonzultuji.

Loni byli páťáci dlouho neporaženi. Bereš to jako výzvu dokázat to i letos?

Už jsme se o tom bavili. Marcel Kříž, který kluky vedl před námi, nasadil vysokou laťku. My to ale děláme a kluci si toho určitě všimli, trochu jinak. Zaměřujeme se na věci jako hokejový postoj, neběhají žádné dlouhé tratě. Snažíme se tu přípravu dělat pestrou, aby měli určitě návyky na led. Jestli neprohráli tak dlouho, tak v sobě určitě něco mají a o něčem to svědčí. Určitě to není náhoda a budeme se ten výkon snažit minimálně vyrovnat.