”Jsme více bojovné mužstvo než kombinační,” řekl kapitán juniorů Jiří Brandejský

Zveřejněno 21.12.2013 | Miroslav Kejmar
Kapitán juniorského týmu a zároveň druhého celku v tabulce play off.Jiří Brandejský je jedním z tahounů juniorského týmu, kterého poznáte i velkou vzdálenost díky jeho zářivým blonďatým vlasům. Jirka povyprávěl o letošní a o příští sezóně, ale také parťácích z útoku.

Jak zatím vypadá dosavadní sezóna z tvého pohledu?

Sezónu jsem začal letní přípravou v A týmu, kde jsem se chtěl poprat o místo v základní sestavě, což mi nevyšlo. Poté jsem nastoupil v lize juniorů s cílem probojovat se do první čtyřky a bojovat o postup do extraligy. To se tady ještě nikdy nikomu nepodařilo. Už druhé místo v základní skupině bylo pro nás úžasné. Kluci po tom toužili a myslím, že je to úspěch také pro trenéry, kteří si toto moc přáli.

Z jakého důvodu ses nedostal do A týmu?

Já jsem udělal vše proto, abych se tam dostal. Chtěl jsem to moc, ale nevyšlo to. Chápu, že hrají roli zkušenosti. Trenér měl jiný pohled, potřeboval jiné typy hráčů. Na druhou stranu, mají spolupráci se Spartou, takže mladé kluky mají ze Sparty, ale stále čekám na šanci a doufám, že po Vánocích nebo po novém roce dostanu šanci se poprat o místo. Když ne, tak snad v příští sezóně dostanu ještě jednu.

Myslíš, že juniorský tým má na postup do extraligy?

Myslím, že ano. Ať už od fanoušků, od lidí, kteří se na nás chodí dívat, nebo od trenérů slyším, že máme na postup. Takže ano. A hlavně na to máme po fyzické stránce. Máme hodně natrénováno, kluci pod Martinem Tvrzníkem oddřeli letní přípravu a udělali obrovský krok dopředu. Z mého pohledu si myslím, že důvod proč jsme se dostali až na druhé místo je ten, že jsme více bojovné mužstvo než kombinační.

Jak se ti hraje po boku Nerudy a Šindeláře?

Já sem si řekl o to, abych mohl hrát s Grizzlym (Neruda, pozn. red.). On ke mně má obrovský respekt a já jsem velmi rád, že s ním mohu hrát. On má obrovské nasazení, chuť hrát a hlavně je velký bojovník. Šodu (Šindelář, pozn. red.) znám z minulé sezóny z pozice obránce. Podle mě mu to v útoku svědčí. Má přehled, není sobec, takže dokáže přihrát, ale také vstřelil už spoustu branek. Jsem tedy rád, že s ním hraji a jsem s ním spokojený.

Pociťuješ jako kapitán velkou zodpovědnost?

Samozřejmě. Nějaká ta zodpovědnost na kapitánovi je vždy. Jirka Topol, který je nejstarší v týmu nemám moc odehráno a mě jako nejstaršímu bylo uděleno kapitánské „céčko“. Očekávají se ode mě nadstandardní výkony. Ať už vyhraný nebo prohraný zápas se hodnotí z pozice trenérů ke kapitánovi nebo cokoliv se stane v týmu, tak to řeší kapitán, protože ten nějaké to větší slovo musí mít. Myslím, že jako vůdčí typ nejsem úplně špatný, ale hlavně to nadšení a chuť hrát mám.

Kdo vymyslel váš sestřih podle Jurije Bojky?

S klukama jsme se dohodli. Já už toto znám z extraligy, ať už z Mladé Boleslavi nebo ze Slavie, ale jedině v tom kluky podporuji. Je vidět, že tým chce něco dokázat a žije tím. Pár kluků obarvených nemáme, kvůli maturitním plesům, které mají po novém roce, ale dohodli jsme se, že po maturitním plese se také obarví.

S vámi už chodí pár hráčů ze staršího dorostu, jaký máš na to názor?

Je to jedině dobře. Pro hráče je to lepší, když se posunou výš a získají nějaké zkušenosti, než když jdou ročníkově do staršího týmu a znají ho jenom z hlediště. Tady už je hokej více silový a rychlejší. Čím dřív, tím lépe. Ať už se jedná pouze o tréninky nebo se poté dostanou zásluhami do utkání.

Přemýšlel jsi už o nadcházející sezóně?

Doufám, že znovu dostanu šanci se poprat o místo A týmu a udělám vše proto, abych se tam dostal. Naopak, když by to nevyšlo, tak zde nějaké nabídky byly a jsou. Hlavně to závisí na domluvě s Martinem Tvrzníkem a Janem Fišerou. Ale můj jasný cíl je dostat se do litoměřického A týmu.