Daniel Sadil: Situace je těžká. Děláme vše pro restart! Dvacítka by mohla do ”bubliny”

Zveřejněno 26.10.2020 | Martina Kramerová
Hokejový život v Čechách se zastavil. Epidemie koronaviru a následná vládní opatření před několika týdny vystavily stopku všem hokejovým soutěžím. Sezonu 2020/2021 tak přerušily jak mládežnické celky, tak profesionální a amatérské týmy. Podle předsedy Stadionu Daniela Sadila není situace vůbec dobrá. Osobně ale stále věří, že ji hokej překoná. Jak vnímá současný stav, jak se staví ke své pozici ve výkonném výboru a co všechno přináší komplikace před nadcházejícím MS U20, kde mají Litoměřice několik žhavých želízek?

Ve světě opět naplno řádí epidemie koronaviru, v Čechách se kvůli ní mimo jiné zastavilo veškeré hokejové dění. Jak současnou situaci vnímáte?

Současná situace je velmi těžká, neustále rostou počty nakažených a hokej je v tuto chvíli druhotný. Já na tuto situaci ale pohlížím ze dvou úhlů. Na jedné straně jsou chvilky, kdy si člověk přeje, abychom to přežili, protože má strach o své blízké, rodinu a kamarády. Na druhou stranu se všichni v klubu snažíme dělat všechno pro to, abychom mohli restartovat soutěže a hrát. Aby naši fanoušci a příznivci měli alespoň nějakou zábavu. Protože ač je sport v tuhle chvíli až na druhé koleji, je to neustále velmi důležitá součást života.

Vedení českého hokeje a jednotlivé kluby intenzivně jednají s vrcholnými představiteli státu o restartu soutěží. Můžete jednání alespoň trochu přiblížit?

Co se týče samotných jednání, minulý týden se hodně jednalo o restartu hokejové extraligy a fotbalové ligy a bylo to na spadnutí. Já osobně jsem se na to moc těšil, protože se projednávala i možnost toho, že by se v Litoměřicích vytvořila takzvaná „bublina“ pro reprezentanty do dvaceti let. V tom jsem viděl velké plus, protože vzhledem k tomu, že je vše zastaveno, se tito hráči nemohou standardně připravovat na MS U20, které se bude konat na přelomu roku v Kanadě. Vzhledem k politické situaci a událostem, které se staly v posledních dnech, všechny tyto dohody padly a jsme zpátky na bodu nula. A opět čekáme, jak to dopadne.

Kdy vy osobně předpokládáte, že by se soutěže, a především Chance liga, mohly rozběhnout?

Musím říct, že svaz jako takový dělá maximum pro to, aby se soutěže rozběhly co nejdřív. Bohužel i přes veškerá jednání absolutně nedokážu odpovědět na to, kdy by se mohlo začít hrát. Nedokážu ani říct, za jakých podmínek by se hrálo a jakým systémem.

Hokejové kluby procházejí kvůli epidemii koronaviru velkou krizí. Jedním z důležitých faktorů jsou finance, které teď často chybí. Jak jsou z tohoto pohledu zajištěny Litoměřice?

Peníze nám samozřejmě docházejí. V lednu bychom ale měli dostat pravidelnou dotaci od našeho největšího partnera, kterým je město Litoměřice. Na jednu stranu musím říct, že svaz skvěle dodržuje naši spolupráci, která je tím pádem finančně pokrytá. Na druhou stranu pro nás bude velice těžké mít vyrovnaný rozpočet a peníze, které jsme měli přislíbené od zbylých partnerů, alespoň v rámci možností získat. Máme závazky vůči hráčům, dodavatelům výzbroje a výstroje a všem, kteří se na práci v klubu podílejí. Ale jednání jsou v takovém bodě, že by mi bylo hanba některé partnery v současné chvíli oslovovat, protože mají jiné starosti než zamrzlý hokej. Smlouvy jsou sice uzavřené, ale i jako takové je jejich plnění závislé na sehrání zápasů. Náklady na provoz klubu tak snižujeme na nutné minimum.

Vládní představitelé už několikrát zmínili určitou finanční podporu pro postižené kluby. V jaké fázi jsou možnosti těchto příspěvků?

Co se týče vládní podpory, tak ředitel klubu Jan Fišera ze své pozice žádá o všechny druhy dotací, které doposud byly vypsány a u nichž klubu splňuje podmínky pro jejich získání. Teď nezbývá nic jiného než čekat, jestli s žádostmi uspějeme.

Kromě zastavení soutěží se kvůli vládním opatřením výrazně omezily i možnosti tréninku. Jakým způsobem mají hráči A týmu momentálně upravený program?

Vzhledem k projektu Dukla je to pro nás komplikovanější než u jiných týmů, protože spousta mladých hráčů je v běžném režimu v Litoměřicích, kde mají zajištěné ubytování, stravu, regeneraci atd. V současné situaci, kdy se smí trénovat jen venku, nejsme schopní jim tenhle servis zajistit. Celý tým ale dostává od kondičního trenéra Martina Iterského individuální plány, které si Martin kontroluje a dohlíží na jejich plnění.

Individuální plány jsou sice důležité, zásadní je ale led. Jak moc podle vás může absence klasických týmových tréninků narušit přípravu na restart a další průběh sezony?

Předně je důležité říct, že vůbec nevíme, jak dlouho bude pauza trvat. Nejsem trenér ani fyzioterapeut nebo kondiční kouč, takže nedokážu ani říct, jak tělo hráče zareaguje, když najednou takhle vypne, a pak se bude chtít vrátit do plné přípravy. Ale určitě to nebude vůbec jednoduché.

Neuvažovali jste o tom, že byste k tréninku vyrazili na venkovní led v Dobříši? Obzvlášť když tuto možnost využil nejeden ligový i extraligový celek.

Samozřejmě jsme zkoušeli hledat různé varianty, ale Dobříš bohužel není nafukovací. Není možné, aby se na jednom hřišti vystřídaly kluby extraligy i první ligy. Proto jsme hledali variantu jakéhokoliv jiného otevřeného zimního stadionu v Čechách, což se nám ale prozatím nepodařilo. I když o tom neustále jednáme. Měli jsme připravenou i variantu zahraničí, ale nakonec jsme došli k závěru, že bychom porušili nařízení, a proto jsme z tohoto tématu rychle vycouvali.

Výkonný výbor? Velká pocta i závazek, říká Sadil

Nedávno vás potkala radostná hokejová událost. Byl jste zvolen do Výkonného výboru ČSLH, kde máte na starosti sekci mládeže. Co je vaším hlavním úkolem v této funkci?

Ve výkonném výboru mám na starosti komisi mládeže. Tak aby probíhala všechna přihlášení, výjimky a povolení v souladu s vyhláškami a směrnicemi Českého svazu ledního hokeje. Vznikla nám nová komise, která byla zúžena na několik odborníků. Zatím proběhly dvě komise – při té první jsme se viděli fyzicky, druhá už byla online. Bylo to velice zajímavé, protože do obou komisí se zapojil i prezident svazu. Probírali jsme věci, které jsou důležité pro budoucnost soutěží, vytvořila se nová skupina lidí, jež se touto věcí bude zabývat. Také se připravily podklady pro další důležité věci.

Jaké to pro vás je být v takové pozici? Berete funkci jako velký závazek?

Je pro mě pocta, že jsem se dostal do komise a jsem členem výkonného výboru. Na druhou stranu je to pro mě velice zavazující. Vůbec jsem si nedokázal představit, kolik práce kolem toho je. Ale hokej je pro mě vášeň, mám ho rád a je to věc, které jsem se celý život věnoval a doufám, že ještě nějakou dobu budu. Ale je to náročné, protože se všechno musí probrat opravdu do důsledku, aby nemohlo dojít k tomu, že by něco bylo špatně.

Mládež má herní stopku, stejně jako seniorské soutěže. Navíc nemůže ani trénovat. Jak to s mládežnickým hokejem v současnosti vypadá?

Je to to stejné jako v dospělém hokeji. V současné době čekáme na pokyny a rozhodnutí vlády. Všichni ale chceme hrát a přejeme si, aby se soutěže zase co nejdřív rozběhly a mládež mohla hrát i trénovat.

Vzhledem k aktuální situaci se rozběhla řada výzev a online možností cvičení, aby mladí hráči mohli trénovat alespoň doma. Jak tento počin vnímáte?

Cvičební a motivační videa jsou hodně důležitá. Nejen pro hráče, ale i pro jejich rodiče. Ve větší míře jsme odkázání pouze na ta videa, proto si přeju, aby jich bylo co nejvíc a aby se děti opravdu zapojily a cvičily. Pokud to děti bude bavit a udrží si lásku ke sportu a k hokeji, tak si myslím, že jsou schopné se do toho po pauze vpravit velice rychle.

Dvacítka do „bubliny“. Nejlepší řešení, myslí si Sadil

Pojďme k výkladní skříni mládeže – hokejové dvacítce. Mluvil jste o tom, že by se v Litoměřicích mohla vytvořit „bublina“. Co by takové rozhodnutí obnášelo, pokud by byl nápad zrealizován?

Bublina by vypadala tak, že by se litoměřický stadion v podstatě uzavřel zevnitř a v Kalich Areně by mohli být jen hráči širší nominace dvacítky, jejich trenéři a členové realizačního týmu, kteří se později zúčastní MS U20. Až do uvolnění aktuálních opatření by nikdo nesměl ze stadionu odejít. Vše by probíhalo podle pokynů, které by byly součástí udělení výjimky. Bylo by to hodně psychicky náročné, ale svým způsobem i způsob přípravy na mistrovství světa, kde to bude probíhat obdobně.

Oproti jiným akcím by se mělo MS dvacítek odehrát. Jak moc mají Češi kvůli současné situaci ztížené podmínky? Za mořem se trénuje, jiné evropské soutěže stále běží.

Dvacítka stále patří k hlavním tématům a svaz neustále jedná o tom, aby měli hráči zajištěny co nejlepší podmínky. Proto je na stole stále možnost vytvoření bubliny, o které jsem mluvil. Je to je podle mě jediná možnost, jak dvacítce vytvořit vzhledem k okolnostem dostatečné prostředí k tréninku.

Nepadla také možnost hráče nabídnout nebo ukotvit někde v zahraničí?

Je nutné říct, že ani zahraniční soutěže bohužel nejsou nafukovací. Agenti hráčů dělají vše pro to, aby je případně někam zkusili umístit, pokud by pauza trvala moc dlouho. Ale já si myslím, že hráči dvacítky momentálně hrají tam, kde mohli hrát. Nejlepší variantou je pro mě stále ta bublina.

Po šampionátu dvacítek v Litoměřicích pravděpodobně nastane očekávaný odliv mladých hráčů. Jak je klub na tento scénář připraven?

Je pravda, že momentálně řešíme hlavně to, jak se dohraje soutěž. Ale nebudu lhát, jednáme i o tomhle. Největší problém je v současnosti to, že se neustále odkládají zápasy. My jsme chtěli odehrát v září, říjnu a listopadu co nejvíc utkání a mít v prosinci, kdy hráči odletí na dvacítky, volnější program. V tuto chvíli je to pro nás obrovský problém, který s trenéry řešíme denně. Musíme využít naši spolupráci s Litvínovem. Zároveň už koukáme do reprezentační osmnáctky, kde jsou naši trenéři v kontaktu s hlavním trenérem Jakubem Petrem. Budeme vytipovávat čtyři pět hráčů, kteří by se k nám po novém roce, pokud soutěž začne, připojili.

V Litoměřicích běží už čtvrtým rokem projekt Dukla. Letošní sezona je prozatím smluvně poslední. Je momentálně vůbec prostor v tomto ohledu řešit budoucnost?

Jednání o budoucnosti projektu probíhala. Vzhledem k současné situaci se ale jedná hlavně o tom, jak bude pokračovat hokej jako takový. Nevíme, jaké dopady bude epidemie koronaviru z pohledu ekonomiky. Ať už v Litoměřicích nebo na svazu. Proto na tuto otázku nemám konkrétní odpověď. Sám za sebe si ale myslím, že Litoměřice tento projekt potřebují, a zároveň ho potřebuje i hokejový svaz pro výchovu svých reprezentantů.

Před začátkem sezony jste si pochvaloval, jaký máte z týmu a nového ročníku dobrý pocit. Teď jsou asi myšlenky úplně jiné, že?

Letos jsem se na sezonu opravdu hodně těšil. Viděl jsem výbornou přípravu a chuť hráčů udělat úspěch. Povedlo se nám sestavit takový tým, který jsme si z pohledu hry i charakteru hráčů přáli. Povedlo se nám angažovat Honzu Výtiska, který odvádí jako kapitán na hřišti i v kabině výbornou práci. Byl jsem moc rád, že jsme udrželi vybrané starší hráči a přivedli další, kteří do týmu skvěle zapadli. V současné době to ale je o epidemii a o tom, jak se s ní popereme. Každý den se vůči tomu snažím být optimistický, i když mám z nemoci i jako astmatik velký respekt. Všichni kamarádi z hokeje, kteří si nemocí prošli, říkali, že jim nebylo vůbec dobře. Proto bych si přál, aby ta nemoc už skončila, aby se našla vakcína a abychom se o ní mohli bavit jako o nějaké životní epizodě. Nicméně si bohužel myslím, že tu s námi bude ještě dlouho, jak říkají odborníci. Také si přeju, aby nemoc vážně zasáhla co nejméně lidí a aby se situace už jen zlepšovala. Fanouškům slibuju, že uděláme vše pro to, abychom byli na zbytek sezony co nejlépe připraveni, i když jsme kvůli vládním opatřením velice omezení. Přeju si, abychom se co nejdřív mohli zase potkávat na stadionu při zápasech áčka a mládeže a mohli se bavit hokejem, který máme tak rádi.