Již několikátou sezonu se věnuje Aleš Pavlas také trénování litoměřické mládeže. V ročníku nadcházejícím bude mít na starosti pátou třídu, kterou už teď na ostrý start v sezoně připravuje. Své tréninky skládá tak, aby hráči byli fyzicky připraveni na hru na celé hřiště, ovšem zároveň formou her. Jak takový trénink vypadá a co vše obnáší to, aby to hráče bavilo? O tom všem řekl Aleš Pavlas pár slov.
S pátou třídou máte za sebou celou suchou letní přípravu. Jak byste zhodnotil její průběh?
Hodnotím ji velmi klidně. Byla vysoká docházka, kromě škol v přírodě bylo minimálně absencí. Kluci trénovali s chutí. To se projevilo zřejmě v tom, že jsme měli tři tréninky v týdny tak, aby to kluci měli trochu do těla. Snažili jsme se tréninky skládat zábavnou formou tak, aby kluci měli trochu prostor pro sebe. Nejen v jiných sportech, ale také mohli lítat venku nebo se zajímat o další věci, které je baví.
Jaká byla samotná náplň tréninků?
Všechno jsme se snažili dělat do her. Neboť probudit v dětech spontánní hravost je samotný základ. Na každý trénink měli kluci, potažmo i holky, mít fotbalový míč, protože jsme se zaměřovali na dribling, házení a chytání, což je v kolektivních sportech důležité. Proto hrajeme ve větším basketbal, házenou, fotbal a florbal a další podobné míčové sporty tak, aby byly děti schopné se neztratit v jakémkoliv sportu.
Jak náročné to bylo pro vás osobně? Stále aktivně hrajete, tak jste jistě musel zkombinovat program dětí s vlastními předsezonními tréninky.
Tím, že už trénuji děti delší dobu, tak vím, co to všechno obnáší. Program svůj i program dětí se snažím nakombinovat tak, aby to bylo plnohodnotné pro obě strany. Z toho důvodu jsme zvolili tři tréninky v týdnu, neboť si stojíme za tím, že jestliže budeme mít kvalitní tréninky, tak na ně děti rády přijdou znovu a nemusíme mít strach o to, že by nám je převzaly jiné sporty. Pokud je to baví a chtějí přijít znovu, tak je to i skvělá zpětná vazba pro nás trenéry.
Za sebou máte společné soustředění v Chomutově, jaký byl jeho přínos? Bylo spíše herní akcí, či naopak spíše teambuildingovou?
Skládalo se z obou částí, jak herní, kdy jsme měli různé turnaje ve fotbale, ale také bylo trochu tréninku, které se hodně skládaly z rychlostních a obratnostních věcí, které kluci mají rádi a které je baví, zvlášť když je to v soutěžích a různých honičkách. Druhá věc je taková, že nám jde o to, aby se kluci naučili chovat v kolektivu, aby se k sobě chovali ohleduplně a respektovali jeden druhého. To soustředění se moc povedlo. Nebyl na něm žádný konflikt, oproti loňsku už kluci věděli, do čeho jdou, takže sami věděli, kde jsou ty mantinely od nás a co si můžou dovolit. O to víc tak dostali prostor na jakousi spontánní volnost, kdy si dělali zábavu sami a nikdo jim do ní nekecal. Bylo tak na nich vidět, že si to užívají.
Čeká vás ještě nějaký kemp nebo soustředění těsně před sezonou?
Máme v plánu ještě soustředění na konci srpna, které pořádá každoročně klub a po týdnu se na něm střídají všechny kategorie od páté třídy. Tohle soustředění chceme zaměřit na přípravné zápasy, chceme si pozvat alespoň jeden nebo dva týmy, se kterými bychom si zahráli. Budeme mít totiž k dispozici dvakrát denně led, k čemuž budeme využívat všechna sportoviště, které jsou na stadionu a na blízkém koupališti. Snažíme se to připravit maximálně pestré, aby to děti bavilo a měly chuť přijít znovu.
Už během přípravy byl na hráčích znát progres
Byl tedy vidět na hráčích určitý progres během letní přípravy?
Dělali jsme na začátku testy, které se skládaly z pěti činností: sprintu na 50 m, skoku z místa, člunkového běhu, hodu medicinbalem a šestiminutovky. Klukům jsme vysvětlili, o co jde, chtěli jsme si orientačně změřit síly, jak na tom jsou. Na konci přípravy jsme dělali stejný test znovu, ten ukázal u kluků velký posun dopředu. Podepsala se na tom docházka i přístup k tréninkům. Nám to ukázalo, že kluci pracují dobře. Bylo to na nich vidět, i kdybychom tyto testy nedělali.
Dá se tedy říct, že hráči už jsou fyzicky připraveni na sezonu? Oproti předchozím letům už budou nastávající páťáci hrát celý rok přeci jen na velkém hřišti.
Bude to pro ně náročné. Ovšem určitě i tohle už bereme v potaz. Z minihokeje, který se hraje na třetinu, hrát najednou na celém hřišti je daleko náročnější. Do přípravy jsme díky tomu zařadili velké množství běhu, které ale bylo skryté v hrách. Když jsme se následně po tréninku zeptali někoho z kluků, jak byl trénink náročný, že si hodně zaběhali, tak on řekl, že příliš náročný nebyl, protože to bylo schované v hrách a děti si rádi hrají, tak jsme se toho snažili maximálně využít.
Dostali kluci na červenec nějaké tréninkové plány, či se spíše spoléháte na kempy, kterých se řada hráčů jistě zúčastní?
My nebudeme mít vyloženě tréninkový plán, spíše se bude jednat o doporučení. Jedna věc je taková, že chci, aby se děti do konce prázdnin naučily badminton, protože si myslím, že to je výborný doplněk pro hokej, pomůže jak na reakci, tak na starty, na fyzičku a přitom je to hra. K tomu dostanou nějaká doporučení, co by mohly dělat, ale je to hodně o těch jednotlivcích, jak to pojmou rodiny, jestli jsou sportovně založené, či rády jen odpočívají. V této kategorii je to spíše o osobním přístupu, jak kdo chce, jak kdo má chuť. Navíc tím, že máme tři ledy, tak dostali hráči prostor, aby dělali i jiné sporty a hodně kluků se zapojilo do inline hokeje, kde to bylo pod taktovkou Martina Tvrzníka, jemuž pomáhal Marek Opluštil. Oba dva připravili pro kluky tréninky v Lovosicích. Někteří hráli dokonce ligu inline hokeje. Musím také pochválit, že čtveřice nebo pětice hráčů se dostala na mistrovství republiky, kde vyhráli a jak v individuálních, tak týmových statistikách dopadli velice dobře. Tímto směrem jsme klukům dávali prostor, aby svůj volný čas také naplnili podle sebe a nebylo to jen řízené podle nás.
