Nejdůležitější je mladé hráče motivovat, míní junior, rozhodčí a trenér Tomáš Domin

Zveřejněno 11.07.2020 | Vít Trubička
V uplynulém soutěžním ročníku měl jeden ze dvou kapitánů juniorky Tomáš Domin hodně nabitý program. Kromě hraní za kališníky se věnoval ještě trénování mládeže a pískání. K tomu všemu se ještě připravoval na maturitu a přijímačky na univerzitu. „Největším přínosem trénování bylo určitě schopnost naučit se s hráči komunikovat,“ prohlásil Domin to hlavní, co mu předávání zkušeností mladším dalo.

V minulé sezoně jsi kromě hraní za juniory ještě trénoval a dělal rozhodčího. Jak náročné to bylo zkombinovat se školou?

V trénování mi trenéři vyšli vstříc. Musel jsem to ale v říjnu ukončit. Nebyl už bohužel na něj čas. A roli rozhodčího mi škola nijak neovlivnila.

34
utkání odehrál jeden z tahounů juniorů v obraně s bilancí dvou gólů a jedenácti asistencí

Co tě vedlo k tomu trénovat děti?

Prvotní impuls vzešel asi od táty (Vladimír Domin – šéftrenér litoměřické mládeže, pozn. redakce). Už dva roky zpátky jsem začal chodit na kurzy bruslení a tím to začalo.

V čem to podle tebe bylo specifické, zvlášť u malých dětí, a jaké ti to dalo zkušenosti?

Musel jsem se naučit komunikovat s malými dětmi, to byl asi největší přínos. Nějaké trenérské zkušenosti jsem samozřejmě taky získal.

Jak bylo třeba přistupovat k malým hokejovým nadějím?

Nejdůležitější je děti motivovat. Když je cvičení hrou, malí hráči jedou na krev.

Změnil se ti třeba i pohled na hokej jako takový, když jsi na něj měl možnost koukat ze tří různých rovin? Z pohledu hráče, trenéra a rozhodčího?

Neřekl bych, hokej je víceméně stále stejný.

Pokusím se zabojovat o místo v univerzitní lize, říká Domin

Role rozhodčího je ovšem u hráčů tvé věkové kategorie celkem rozšířená. Čím to, že je tak „populární“?

Pro hokejisty je práce rozhodčího úplně ideální, znají z vlastních zkušeností pravidla nebo minimálně nějaký základ. Samozřejmě také umí bruslit, takže všichni rozhodčí jsou zpravidla bývalí hráči.

V řadách juniorů je i další trojice sudích. Mezi Tomášovy kolegy v pruhovaném trikotu patří Jakub Hák, Jan Macel a Michal Svoboda.

Co nejtěžšího jsi musel řešit jako rozhodčí?

Nejtěžší je si asi domlouvat zápasy, ne vždycky to je jednoduché skloubit to s našimi zápasy juniorky.

Jak jsi to měl s cestováním na zápasy? Jezdil jsi jen po okolí Litoměřic nebo i na vzdálenější místa?

Jako rozhodčí působíte vždycky v rámci v kraje, ale nejčastěji pískám v Litoměřicích nebo v Lovosicích. Nejdále jsem byl na zápas delegován do Kadaně.

Momentálně se ovšem vydáváš na univerzitu. Budeš se ještě nějak věnovat těmto rolím nebo zcela zvítězí práva?

Ještě zvážím další působení jako rozhodčí.

Budeš pokračovat v hokejové kariéře třeba v univerzitní lize? Pokud ano, co od takové ligy očekávat?

Pokusím se zabojovat v try-outu a snad to vyjde. Od univerzitní ligy očekávám určitě kvalitní soutěž, rozhodně lepší, než je liga juniorů, navíc univerzitní liga získává sezonu od sezony větší prestiž. Jsem na to zvědavý.

Jaké jsou tvoje plány na léto a nejbližší dobu?

Dostat se opět do formy a konečně žít trochu normální život.