Ze Stadionu do světa (4. díl): Začátky v Americe? Vcelku těžké, říká útočnice Mašková

Zveřejněno 03.07.2020 | Martina Kramerová
Hokej hraje odmalička a postupem času se vypracovala hodně vysoko. Před lety hrála za Stadion, teď nastupuje za kanadský tým University of Regina. Navíc je stálou členkou ženského národního týmu. I když je jí teprve dvaadvacet let, stihla toho Martina Mašková v hokeji spoustu. Doteď vzpomíná i na Litoměřice, kde hrála před odchodem za moře. „Na Litoměřice vzpomínám moc ráda a výsledky doteď sleduju,“ prozradila mladá útočnice. Popsala také svůj hokejový život v Americe, studium nebo vnímání tamního prostředí.

Pojďme na úplný začátek. Kdy a jak jste začínala s hokejem?

S hokejem jsem začínala asi ve čtyřech pěti letech v Teplicích a přivedli mě k němu děda a strejda, kteří hráli a trénovali. Já si to šla zkusit a už jsem u toho zůstala.

Řada hráček v určitém věku s hokejem z různých důvodů končí. Kdy vás napadlo, že byste se mohla tomuto sportu věnovat profesionálně?

Vzhledem k tomu, že jsem byla už od mládeže členkou reprezentace, věděla jsem, že asi nebudu úplně nejhorší. Když už jsem v Čechách nemohla hrát s klukama, protože to začínalo být nebezpečné, tak jsem v šestnácti odešla do zámoří.

Martina Mašková figuruje v reprezentaci už od mládežnických let. Foto: Karel Švec.

Ženský hokej je na vysoké úrovni i v jiných evropských zemích. Proč jste si vybrala právě Ameriku a jak za mořem probíhal váš hokejový vývoj?

Věděla jsem, že v Americe byla už přede mnou spousta holek, které tam byly úspěšné. Navíc to pro mě bylo dobré i kvůli škole. V šestnácti jsem tak nastoupila přímo na hokejovou školu CIH Academy v Ottawě, kam chodí jen hokejisté a hokejistky. Tam jsem byla rok. Potom ale zrušili holčičí program, tak jsem si musela najít jinou školu. Proto jsem odešla do Bostonu. Po maturitě jsem se rozhodla jít na vysokou do Kanady. Od roku 2017 tak hraju a studuju na University of Regina.

Vyrazit v tak mladém věku do cizí země asi nebyla legrace. Jak jste na tom byla s angličtinou?

Začátky pro mě byly docela těžké, protože jsem si trochu naivně myslela, že toho umím dost ze školy, ale realita pak byla jiná. Ze školy jsem měla skvělou gramatiku, ale nikdy jsme moc nemluvili, takže mi ze začátku chvíli trvalo, než jsem se chytla.

Mluvila jste o maturitě a vysoké škole. Jakému oboru se na univerzitě věnujete? Dá se hokej dobře skloubit se studiem?

Mým oborem je byznys a konkrétní specializací HR. Hokej funguje tak, že máme přesně dané tréninkové časy, podle kterých si musíme uzpůsobit rozvrh, což jde úplně v pohodě. Takže náplní každého dne jsou vlastně jen škola a tréninky.

Co úroveň školy? Mohla byste porovnat školství u nás a v Kanadě?

Co se týče střední školy, myslím, že školství je lepší v Kanadě než v Česku. Na druhou stranu se nekončí žádnou závěrečnou zkouškou jako v Čechách. To jsem si uvědomila, když mě rodiče donutili, abych si kromě Kanady udělala maturitu i v Čechách. V Kanadě maturita jako taková vůbec není. Studujete dané předměty a pak dostanete diplom, není tam žádná finální zkouška jako tady. To samé je na vysoké. Nepíšu žádnou bakalářskou práci, jen absolvuju dané předměty, a pak dostanu diplom. Ale myslím, že vysoká škola je v Kanadě těžší, co třeba slyším od kamarádů a kamarádek, kteří studují v Čechám, tak my máme třeba víc úkolů nebo seminárních prací.

Můžete prozradit, jakou soutěž se svým týmem hrajete a jak jste si letos vedli?

Hrajeme soutěž Canada West, což je nejvyšší ženská hokejová soutěž v Kanadě. Každý rok uděláme play-off, ale vždycky nakonec vypadneme v prvním kole. Bohužel.

Za mořem už hrajete nějakou dobu. Jací jsou v Americe lidé a prostředí?

Života mimo hokej si moc neužívám. Ráno mám školu a odpoledne trénink. Po návratu domů si dám večeři, udělám úkoly do školy a jdu spát. Je to takový každodenní koloběh. V neděli máme vždycky volno, takže se třeba jdeme někam projít, ale jinak na nic jiného moc není čas. Občas s holkama jdeme slavit, ale to jen hodně výjimečně. Co se týče samotných lidí, tak v Kanadě jsou všichni moc hodní a přátelští, což je jedna z věcí, kterou mám na Kanadě ráda.

Žila jste třeba v Ottawě nebo v Bostonu. Která destinace vám nejvíc přirostla k srdci nebo ji máte ráda?

V Americe se mi hrozně líbilo v Bostonu. V Kanadě mám ráda Calgary a Vancouver, ale tam jsem bohužel nikdy nežila. Z pohledu života se mi tam ale líbí nejvíc, protože obě města jsou krásná a v jejich okolí je nádherná příroda.

Stihla jste se během hokejového zápřahu někdy podívat i na věhlasnou NHL?

Na NHL jsem byla a bylo to něco nepopsatelného. Byla jsem v Torontu, v Ottawě a v Buffalu. I když jsem navštívila zápasy, kde nebyli nic moc fanoušci, byl to pro mě velký zážitek.

Na Litoměřice vzpomínám moc ráda, hlásí Mašková

Nějakou dobu jste hrála i v Litoměřicích. Jak na působení pod Radobýlem vzpomínáte?

Na Litoměřice vzpomínám moc ráda. Už jsem v zahraničí několik let, ale kdykoli se vrátím, nechají mě tady trénovat, což je super. Všichni jsou na mě milí a hodní.

Sledujete alespoň po očku výsledky Stadionu, nebo na to vůbec není čas?

Litoměřice sleduju a jsem moc ráda, když se daří.

V hokeji jste toho zažila i přes mladý věk celkem hodně. Máte nějaký speciální moment nebo okamžik, který je pro vás osobně extra výjimečný?

Asi nejpovedenější a nejúspěšnější pro mě byl první rok, kdy jsem nastupovala za reprezentaci do osmnácti let. Na mistrovství světa jsme tehdy s holkama získaly bronzovou medaili.

Reprezentační dres jste oblékala už od mládeže. Jaký je to pocit si zahrát za národní tým?

V repre jsem už od té doby, co vznikla kategorie U15 a už v té době jsem byla nadšená, že můžu reprezentovat. Nejvíc jsem nominaci prožívala, když jsem hrála za U15 a byla jsem pozvána na akci U18 nebo když jsem hrála za U15 a byla nominována na akci za áčko. Samozřejmě pozvánka na jakoukoliv repre akci potěší.

Závěr uplynulé sezony narušila epidemie koronaviru. Povedlo se vám zcela bez problémů dostat domů?

Čekala jsem do poslední chvíle na rozhodnutí školy. Protože náš tým už měl po sezoně. Hned jak skončila škola, tak mi přítel a sestra přebukovali letenky. To bylo v neděli a v pondělí jsem letěla. Bylo to všechno hodně rychlé. Nedávno jsem se navíc dozvěděla, že sezona v Kanadě na podzim nebude. Takže v Čechách nemám skoro žádné věci, protože jsem s tím nepočítala.

Hokejová sezona je momentálně uprostřed suché přípravy. Jak máte nastavený tréninkový plán?

Mám individuální plán ze svého týmu, ale takhle přes léto mám především svůj tréninkový program. Každý den trénuju v Ústí u boxera Lukáše Konečného, dvakrát týdně pak chodím na trénink do Litoměřic k Martinovi Tvrzníkovi.

Mluvila jste o tom, že se sezona v Kanadě na podzim nerozjede. Už víte, kde za takové situace budete nastupovat?

To zatím nevím, ale intenzivně to řeším.