”Klokan” Martin Štohanzl: O kariéře fotbalisty, oblíbené Bohemce i přezdívce

Zveřejněno 12.04.2020 | Hana Kubatková
Mimo hokejové kariéry šel odmalička také cestou fotbalisty. Klub Bohemians Praha 1905 je pro něj srdeční záležitostí a specifickou atmosféru v Ďolíčku si užívá. „Lidé tam k tomu mají nějaký vztah a jsou v tom emoce, je to takový fotbalový svatostánek u nás,“ říká Štohanzl. Fotbalu se dřív věnoval současně s hokejem, který nakonec vyhrál. Co má na tomto sportu rád, proč si vybral právě Bohemku a kde přišel ke speciální přezdívce?
Hodně kamarádů a známých ti říká „klokane“, jak vznikla tato přezdívka?

Mám ji z fotbalu. Když byl můj taťka zhruba ve stejném věku jako já teď a hrál, začalo se mu tak říkat. V té době byl v Bohemians také Štohanzl, který s námi ale neměl nic společného, ale byl to náš jmenovec. Tátovi se proto začalo říkat „klokane“ a když jsem pak přišel k fotbalu i k hokeji já, tak jsem tuhle přezdívku zdědil. A drží se se mnou až dodnes.

Jaké byly tvoje fotbalové začátky a co tě k tomuto sportu přivedlo?

Dostal jsem se k tomu asi stejnou cestou jako většina kluků. Jelikož táta hrál fotbal i hokej, tak to pro mě bylo víceméně samozřejmé, že budu hrát také. Fotbal jsem měl rád, což platí i dodnes. Věnoval jsem se mu odmalička a skončil jsem zhruba ve třinácti, když jsem se kvůli škole pohyboval spíše v Hradci Králové než v Jaroměři. Neměl jsem pak už na fotbal tolik času a zůstal jsem u hokeje.

Ví se o tobě, že fandíš Bohemce. Proč právě tenhle tým? A co říkáš na specifickou atmosféru v Ďolíčku?

Tenhle klub je pro mě srdeční záležitostí, to jsem si nevybral, ale s tím jsem se narodil. Myslím si, že Ďolíček patří mezi fotbalovou elitu a atmosféru v něm mám velmi rád. Lidé tam k tomu mají nějaký vztah a jsou v tom emoce, je to takový fotbalový svatostánek u nás. Není to velký klub a je to spíš takový rodinný podnik, což se mi líbí.

Máš mezi klokany z Vršovic nějakého oblíbeného hráče? Nebo i nějakého na světové scéně?

V současném kádru je můj oblíbenec asi Tonda Vaníček. Jednadvacetiletý středopolař, který zároveň patří i do základu české reprezentace do 21 let. Myslím si, že má velký potenciál do budoucna pro Bohemians i pro český fotbal. Líbí se mi jeho styl hry. Z minulosti bych vyzdvihl Radka Sňozíka, který patřil dlouhou dobu mezi hlavní opory klubu.

Celkově mám ve fotbale radši spíš takové ty tvořivé typy, což jsou většinou záložníci. Napadá mě Kevin de Bruyne, Paul Pogba nebo Isco z Real Madridu. Tady v Česku bych vybral Marka Matějovského nebo Tomáše Rosického. To byli obvykle takoví tvořiči hry, což se mi vždycky líbilo.

Máš mimo Bohemians i jiný klub, kterému fandíš?

Mezi dva mé nejoblíbenější týmy patří Manchester United a Borussia Dortmund. Jsou to kluby, na které se rád dívám a sledovat je mě baví. I přesto, že Manchester měl tuto sezónu takové těžší období, si myslím, že se zase dostane zpět na vrchol. V Česku jsou mi kromě Bohemians sympatické i Teplice. S Honzou Strejčkem a Pepou Jíchou jsme se tam byli i párkrát podívat na zápasech.

Kdyby sis měl vybrat mezi Spartou a Slavií, ke komu by ses přiklonil?

Jednoznačně ke Slavii. Líbí se mi její fotbalový výstup, jak hraje a tvoří fotbal. U Sparty to mám asi už odmalička nějak zakořeněné, že ji moc nemusím. Dost často se o fotbale bavíme s Dominikem Sklenářem, který je naopak příznivcem Sparty. Rád ho pošťuchuju, když se jim zrovna nedaří.

Jak jsi na tom v současné době? Chodíš si občas zakopat nebo se podívat na nějaké zápasy?

Teď už na to není čas. Přes léto si s taťkou chodím zahrát se starou gardou, kdy se nás sejde třeba čtrnáct a hrajeme proti sobě takovou mini kopanou. Sice se nehraje hokej, ale myslím si, že fotbal s ním má docela dost společného, takže se člověk alespoň nějak udržuje ve formě.

V létě se chodím dívat na zápasy u nás v Jaroměři.Amatérský fotbal mám rád. Když se člověk dívá na ty hráče, tak i přesto, že hrají nějakou nižší soutěž, je vidět, že ten fotbal mají vážně rádi a dávají do toho všechno. Baví mě i způsob, kterým fandí fanoušci, je to takové vtipné, když se ozývají i kvůli sebemenší chybě.

Čím tě vlastně fotbal oslovil a co se ti na něm líbí?

Nejradši mám emoce. Když například nepadá moc gólů, tak každá vstřelená branka je opravdu vzácná a procítěná. Nebo ve chvíli, kdy je nějaká povedená akce, tak i přesto, že z ní nepadne gól, mi to dá svým způsobem inspiraci i do hokeje. Líbí se mi také moment překvapení, když se povede akce, kterou nikdo nečekal a člověk si může říct, že tohle ještě neviděl.

Co říkáš na filmy a seriály, které se o fotbale natáčí?

Okresní přebor je klasika, na které jsem strávil opravdu hodně času. Ať už doma, kdy díly vycházely poprvé, nebo ve starším dorostu v Hradci. Když jsme jezdili na venkovní zápasy, vždy jsme s sebou měli Okresní přebor a dívali se. Všechny hlášky z toho seriálu znám skoro zpaměti.

Teď mám na Netflixu rozkoukaný seriál Sunderland ´Till I Die. Je to o týmu, který sestoupil z Premier League a snaží se tam vrátit. Moc se mu to ale nedaří. Jsou tam zobrazené ty strasti, kterými si klub prochází, když je na ústupu z elity a snaží se vrátit na pomyslný vrchol. Tenhle seriál se mi líbí.

Kdybych si měl vybrat, který film mám nejradši, byl by to asi Góóól. Oslovil mě příběh, kde Santiago Muñez žije velký fotbalový sen a z malého městečka v Mexiku se postupně vypracuje až do Real Madridu. Chce hrát fotbal na světové úrovni, vloží do toho všechno a dosáhne svého cíle.