Za Stadion loni odehrál pořádnou porci zápasů a zanechal tak dobrý dojem, že dostal nabídku i na další sezonu. Fanoušci tak budou i nadále vídat v litoměřickém dresu útočníka Daniela Voženílka. Ten si možnost pokračovat pod Radobýlem hodně pochvaluje. „Byla tady dobrá parta a navíc jsem věděl, že tu většina kluků zůstává. Stejně tak trenéři a realizační tým. Byl to jeden z hlavních důvodů, proč jsem tu chtěl být,“ přiznal. Přestože mu náročná letní příprava nevadí, už se těší na led. A také na nové spoluhráče. „Těším se na led i na to, co předvedou mladí kluci,“ dodal třiadvacetiletý forvard.
V litoměřickém dresu se budete objevovat i v následující sezoně. Jak probíhala jednání? A jaké máte z pokračování pocity? Jednání začala už po sezoně, když o mě Litoměřice projevily velký zájem. Následné období bylo celkem hektické, protože jsem měl nabídky z ambiciózních prvoligových týmů. Už dopředu jsem ale říkal, že pokud nepřijde nějaká kvalitní nabídka z extraligy, zůstanu v Litoměřicích. Nakonec jsem podepsal v Pardubicích, které mě uvolnily na hostování sem. Řekl jsem si, že Stadion bude pro můj hokejový růst nejlepší, když budu hrát tady a mít vysoký ice time než podřadnou roli v nějakém extraligovém týmu. Pardubicím můžu pomáhat při střídavých startech.
Hrál v rozhodování roli i fakt, že Stadion za sebou má hodně úspěšnou sezonu? Přesně tak. Hrálo to velkou roli. Byla tady dobrá parta a navíc jsem věděl, že tu většina kluků zůstává. Stejně tak trenéři a realizační tým. Byl to jeden z hlavních důvodů, proč jsem tu chtěl být.
Společně s týmem teď polykáte náročné tréninkové dávky. Co vy a letní příprava? Letní příprava je potřeba a musíme k tomu přistoupit zodpovědně, abychom byli připravení na začátek sezony. Pořád na sobě musíme pracovat. Na síle, dynamice a tak.
Co vá na nepopulární „suché“ baví a co naopak vyloženě nesnášíte? Není vyloženě nic, co bych nesnášel. Hodně náročné jsou třeba sprinty, ale je to dobré v tom, že náš kondiční trenér opravdu ví, co dělá a tréninky mají hlavu a patu. Neděláme nějaké nesmyslné běhy na dálku, nejezdíme štreky na kole a podobně, což jsem v minulosti v jiných klubech zažil.
Ve vašich trénincích oproti ostatním týmům chybí pohybové hry. Fotbal nebo florbal. Nechybí vám? Myslím si, že Martin to má tak propracované, že to není potřeba. Pracujeme hodně na kondici a síle a na hry není prostor. My kluci, co na zimáku bydlíme, si můžeme jít zahrát fotbal nebo florbal odpoledne ve svém volnu. Máme tady k tomu výborné podmínky, což je super. A není to problém se domluvit a jít si zahrát.
Vy ve svém volnu chodíte hrát také inline hokej. V čem vám tenhle sport pomáhá směrem do hokejové sezony? Kromě inline hokeje hraju ještě lakros a oba sporty mi hodně pomáhají. Inline mi pomáhá v tom, že jsem pořád v kontaktu s hokejkou a musím zapojovat hokejové myšlení a dovednosti. Lakros je trochu nebezpečnější, proto nechodím tak často, ale při něm zase naberu fyzičku.
Nebojíte se toho, že byste se při inlinu nebo lakrosu mohl třeba zranit? Některé souboje jsou přece jen tak trochu na krev. Dřív jsem o tom takhle přemýšlel. Ale něco se může stát při jakékoliv činnosti nebo sportu. Když si člověk dává aspoň trochu pozor, tak by se mu mělo případné zranění vyhnout. Takže teď už to nějak neřeším.
Letní příprava na suchu by měla trvat pět týdnů, těšíte se už na led? Na led se určitě už hodně těším. A hlavně na to, co předvedou mladí kluci. My zkušenější pořád stárneme, ale ti mladší jsou pořád stejně staří. Těším se, jak budou vypadat na ledě.
