Často lepíme sestavu, ale projekt má smysl, říká předseda Stadionu Daniel Sadil

Zveřejněno 05.11.2018 | Martina Kramerová
Stává se to často. V jednom duelu nastoupí Stadion v určité sestavě a vzápětí ve zcela jiném složení. Důvodem je spolupráce s extraligovými kluby, kterou Litoměřice udržují v rámci svazového projektu Dukla. Týmy z nejvyšší soutěže půjčují kališníkům hráče, aby dostali na ledě co nejvíc prostoru. Pokud se daří, mohou si je vzít zpět. A právě proto to v kabině hodně rotuje a trenéři občas musí doslova lepit sestavu. Nastavený program je podle předsedy klubu Daniela Sadila přesto hodně prospěšný. „Díky svazovému projektu můžeme hrát první ligu a vychovávat mladé hráče. Na druhou stranu si je kluby kdykoliv mohou stáhnout. A to je někdy problém,“ přiznává zkušený funkcionář.

Je to vidět na první pohled. Sestava kališníků má oproti jiným prvoligovým klubům trochu jinou podobu. Základ tvoří zkušení hráči, zbytek celá řada nadaných mladíků, kteří se těší velkému potenciálu. V Litoměřicích jsou pro ně vytvořeny takové podmínky, aby mohli pravidelně hrát, učit se od starších a nabírat potřebné zkušenosti.

Vše probíhá pod záštitou hokejového svazu a takzvaného projektu Dukla. „Litoměřice fungují jako svazový projekt a v jeho rámci spolupracují i s několika extraligovými týmy. Díky tomuto programu můžeme hrát první ligu a vychovávat pro český hokej i extraligu mladé hráče. Extraligové týmy nám zapůjčují hráče, aby dostali dobrý ice time i dostatečný prostor na ledě, aby mohli co nejvíc vylepšovat své hokejové schopnosti při ostrých zápasech.“ popsal zásadní ideu spolupráce Sadil.

Zmínil se i o tom, jak se pro nadané hokejisty neustále vylepšují podmínky. „Je třeba říct, že hráči tu mají perfektní prostředí pro hokejový růst. V loňském roce projekt fungoval poprvé a tým se začal skládat později. Letos nám svaz pomohl tím, že zlepšil podmínky pro realizační tým i samotné hráče. Výrazně posílil a k mužstvu se připojil například kondiční trenér. Sportovní manažer klubu Miroslav Přerost, který je zároveň svazovým pracovníkem, si společně s trenéry letos stavěl tým už od začátku letní přípravy. Bylo to tím pádem úplně jiné než loni. Je vidět, že hráči jsou na sezonu skvěle připraveni,“ řekl potěšeně.

Zároveň ale přiznal, že pokud se projektovým hráčům daří, mají mužstva z nejvyšší soutěže právo odvolat talentované hokejisty zpátky do svých řad. „Pokud mladíci podávají výborné výkony, extraligové týmy si je berou nazpět, aby si je vyzkoušely. My pak v některých chvílích před zápasy vyloženě lepíme sestavu.“.

Hokej děláme jako rodina. Každý úspěch je skvělý

Protože Stadion v úvodu sezony podával dobré výkony, stalo se to v průběhu letošního ročníku už několikrát. „Tím, že jsme byli úspěšní, měli dobré výsledky a vyhrávali důležitá utkání, paradoxně hodně rotovala sestava, protože některé kluby si své hráče začaly stahovat pro zápasy extraligy či hokejové Ligy mistrů,“ vysvětlil litoměřický předseda, proč mohli fanoušci zaregistrovat v sestavách na jednotlivá utkání velké změny.

Že není situace v takovým případech zrovna nejlepší, naznačil i sportovní manažer Miroslav Přerost. „Není to úplně ideální. Některé kluby si vyžádají hráče, aby jimi zalepili díru v sestavě a nechali je hrát čtyři pět minut. To pro jejich vývoj nemá takový význam. Navíc se mohou dostat do kolotoče, kdy neustále cestují sem a tam, netrénují, jak by měli, a nemají správný režim. Pokud si je týmy nevytáhnou, aby hráli v extralize na dobré pozici, nemají takové „záskoky“ význam,“ popsal.

Podobně mluvil i Sadil. Ale přidal na věc také druhý pohled. „Když se hokejistům daří, jejich kluby si je často vyžádají, aby je mohli sami vyzkoušet. Na jednu stranu to pro trenéry není vůbec lehké, protože sestava se hodně mění a oni na to musí reagovat. Není to úplně ideální, ale kluby na to mají právo. Pokud se hráčům daří i na vyšší úrovni, je to z druhého hlediska velice prospěšné pro reklamu klubu i projekt, který jsme tu rozjeli.“

Pokud je i přes různá úskalí následně vidět, že projekt nese ovoce, mají z něj všichni v klubu velkou radost. Hokejisty, kteří „Duklou“ prošli nebo procházejí, totiž nepřekvapivě bedlivě sledují. „Hráče samozřejmě sledujeme i poté, co u nás už nehrají, nebo si na pár utkání odskočí do vyšších pater. Jsem moc rád, že jim umožňujeme, aby hokejově rostli. Když se jim daří, jsem na ně hodně pyšný.“

„Je to příjemné, protože hokej děláme jako rodina. V první lize patříme mezi menší kluby, ale snažíme se fungovat co nejprofesionálněji a odvádět stoprocentní práci. Každý úspěch hráčů, kteří projektem prošli, je skvělý. Já to beru tak, jako kdyby ti dotyční byli vychování tady v Litoměřicích,“ dodal závěrem.