Brankářské helmy? V první řadě fungují jako chránič hlavy. Pro svůj design ale platí i za umělecké klenoty, které obdivuje řada hokejových fanoušků. Své masky si hýčká a schovává i brankář Tomáš Král. Ostatně jako každý správný gólman. Pětadvacetiletý hokejista vybírá především vlastní náměty a inspiraci hledá u věcí, které má rád. Ve výzdobě jeho masek tak nechybí národní motivy nebo výjevy z formule 1. Momentálně „chytá“ s českými králi. A je na to náležitě pyšný. „Vždycky jsem chtěl dát najevo, odkud jsem, protože jsem na to hrdý. O to víc jsem často volil české motivy,“ přiznává strážce litoměřické svatyně.

Je to pár měsíců, co máte novou masku. Čím vším jste si ji nechal vyzdobit?
Na nové masce mám české krále. Na jedné straně Karla IV. a na druhé Jana Lucemburského. Uprostřed na bradě je česká koruna a v oblasti horní části mřížky nápis „V paměti krále Čechů měj“ od Guillauma de Machauta. Na zadní straně je medvídek z Mr. Beana. Když jsem začínal s hokejem, dostal jsem takového plyšáka pro štěstí, tak jsem si ho nechal vymalovat i na masku. Potom tam je nápis S.T.A.R., což jsou iniciály jmen naší rodiny. Základem celé masky je mozaika z trojúhelníků. V jejím podkresu jsem se nechal inspirovat helmou jezdce formule 1 Sebastiana Vettela. Hrozně se mi líbila, ten nápad jsem pak nosil v hlavě a když přišla nová maska na řadu, nechal jsem si udělat něco podobného.

Proč jste si jako hlavní motiv vybral zrovna významné české krále a svatováclavskou korunu?
Motiv samozřejmě vychází z mého příjmení. Chtěl jsem na masce mít něco, co je se mnou spojené. Období těchhle dvou králů mě navíc vždycky bavilo a zajímalo. Zvolil jsem je, protože to byli významní panovníci české historie, podle mého možná jedni z nejvýznamnějších. Navíc je tam i ta symbolika otce se synem. Jsem hrdý na to, že jsem Čech a chtěl jsem to trošku víc ukázat. Takovou tu národní hrdost jsem si vypěstoval o to větší, když jsem byl v zahraničí. Ostatní kluci občas měli hloupé řeči, takže jsem chtěl dát najevo, že jsem pyšný na to, odkud jsem.

Byl malovaný design součástí vaší brankářské helmy vždycky? Nebo to přišlo až s věkem?
Bílou masku jsem neměl snad nikdy. Jenom výjimečně. Až teď, když se mi třeba moje maska nečekaně rozbila a bylo potřeba to rychle vyřešit, vzal jsem si jako náhradní právě bílou. První masku jsem dostal k Vánocům. Byla to maska Florida Panthers s obrázkem jejich pantera. V dětství jsem ale masky tolik netočil. Měl jsem je dlouho. Dokud jsem z nich nevyrostl, nebo dokud už nebyly hodně rozbité. Ale na každé něco bylo. K dalším Vánocům jsem dostal třeba masku s Bugs Bunnym, který byl v hokejové výstroji. Ta byla nádherná a mám ji dodneška. Ještě když jsem byl malý kluk, tak to bavilo i tátu, takže když jsem dostal nějaký dárek, byla to často maska a na ní nějaký motiv jako překvapení. Pak jsem si většinou nechal udělat na každou sezonu novou. Buď byla celá nová, nebo se nechal udělat jen nový nástřik.

Ví se o vás, že jste velkým fanouškem formule 1. Je to i důvod, proč motivy z tohoto sportu nechybí ani na vašich maskách?
Je to přesně tak. Formule mám hodně rád a sleduju je. Na závody jsme vždycky koukali celá rodina a já jediný fandil Michaelu Schumacherovi. Na tu dobu hrozně rád vzpomínám, a proto jsou výjevy z motosportu i součástí mých masek. Když se Schumacherovi stala před lety ta nehoda, dost mě to mrzelo, a tak jsem si ho nechal vymalovat na masku. Bylo to to nejmenší, co jsem mohl udělat. Na masce předtím jsem zase měl Ayrtona Sennu. Je to jedna z významných osobností, které uznávám a která je pro mě hodně inspirativní.

Zmínil jste zahraniční angažmá. Mohly být české symboly na masce určitou připomínkou a památkou na domov?
Určitě to tak bylo, protože jsem chtěl, aby všichni věděli, odkud jsem. Že ten brankář je Čech. V severských zemích jsou hrozně pyšní na to, že jsou právě odtamtud. Na mě měli ze srandy často narážky, že Čechy jsou pomalu až v Asii. Já jsem jim to vracel tím, že jsem svůj původ zdůrazňoval třeba právě na masce. Na jednu stranu pro nás bylo vzájemné popichování i trochu zábava. Hrozně jsem chtěl dát najevo, odkud jsem, protože jsem na to pyšný. A myslím, že bychom na to měli být hrdí všichni.

Dá se říct, že se na jednotlivých maskách zrcadlí vaše momentální pocity a nálady?
Určitě ano. Vždycky se na té masce objeví něco, co mám zrovna v hlavě, co prožívám nebo co se zrovna děje. Pokaždé jsem výzdobu bral jako příležitost dát si na masku něco zajímavého. Aby ta malba měla nějaký smysl a o něčem vypovídala.

Brankářské helmy jsou svým způsobem i umělecké dílo. Máte je někde vystavené, aby se jimi mohli kochat ostatní?
Všechny masky mám vystavené doma na policích a už je jich pěkná řádka. Měl jsem vždycky štěstí, že jsem se na konci sezony domluvil s klubem a mohl si ji nechat.

Figuruje na „výstavce“ i speciální kousek, který je pro vás oblíbenější než ty ostatní? Pro svůj vzhled nebo i proto, že jste v něm zažil nějaký hodně úspěšný moment kariéry?
Vždycky to je o tom, jak se v té masce člověku daří a jak se v ní cítí. Je těžké vybrat jednu nejoblíbenější, ale jednu mám hodně rád. Je to maska, ve které jsem chytal v Norsku. Je temně červená. Na jedné straně je vymalovaný český lev a na druhé napsaný text hymny. Myslím, že se hodně povedla. Byla pěkná designově, dobře se v ní chytalo a dařilo se nám. Získal jsem s ní norský juniorský titul a hrál v ní ve svých sedmnácti i poprvé mezi dospělými. Spojil se v ní jak hezký vzhled, tak dobré výsledky. Jinak se mi líbí asi všechny, které mám.

Skvělý Korál, svítící "blamáž" a borec Lundqvist

Ať už jste měl jakýkoliv nápad, v poslední době ho vždy zrealizoval známý „kreslíř“ Bohumil Korál. Jak dlouho si necháváte malovat masky právě od něj?
Pan Korál mi dělá masky od té doby, co si jejich design řeším sám. Ale i masky, které jsem dostával jak malý, podle mě byly právě od něj. Masku si nechávám dělat každý rok a pokaždé se na to těším. S panem Korálem se vždycky domluvíme. Vždycky mi vyšel vstříc a vždycky mě to s ním bavilo řešit. Podle mě za dobu, kdy hokej hraju a kdy mi vytváří masky, se i on posunul strašně daleko. Tím nechci říct, že by to bylo na začátku horší, ale teď jsou ty masky opravdu nádherné a jsem rád, že u něj můžu zůstat. S ostatními brankáři jsme koukali na Švéda Gunnarssona, co maluje masky hráčům z NHL a vždycky přijde s nějakými efekty. Všichni jsme k němu vzhlíželi, protože takový design měli jen brankáři ze zámoří. Teď už je celkem i dobrá možnost se k němu dostat, ale mně by přišlo zvláštní pana Korála měnit. Jsem s ním moc spokojený a vždycky mám radost, když novou masku společně dáme dohromady.

Jak probíhá proces výroby nástřiku? Vy přijdete s námětem a pan Korál ho schválí. Nebo spolu návrh ještě probíráte a upravujete?
Vždycky se snažím přijít s nějakým novým nápadem a vždycky se bojím, že až panu Korálovi řeknu svůj návrh, trošku se opotí z toho, co jsem si zase vymyslel. Ale musím říct, že zatím vše zvládl bravurně. Když jsem mu popisoval mozaiku na poslední masce, byl z toho nejdřív trochu nešťastný. Bál jsem se, aby mě s tím neposlal do háje, protože je to strašně pracné. Navíc jsem to nechal na poslední chvíli, takže ani nebylo tolik času. Ale on to zvládl bezvadně. Ostatně jako vždycky. Příště si na něj musím nachystat něco složitějšího, aby ho to konečně aspoň trochu rozhodilo, protože on vypadá, že zvládne všechno. (smích – pozn. redakce). Funguje to tak, že já přijdu s nějakým plánem a představou. Pak spolu výsledný návrh nějak dokomunikujeme. On mi řekne, co by vypadalo blbě, nebo jaké by udělal úpravy, co se dá technicky provést a tak.

Stalo se vám někdy, že design některé z masek nakonec byl vyloženě propadák? Ať už z jakéhokoliv důvodu.
Propadák nebyla žádná maska. Všechny se mi nějakým způsobem líbily. Ale jednu dobu frčely masky, které ve tmě svítily. Já byl tehdy na návštěvě u pana Korála a takovou masku jsem u něj viděl. Ten nápad se mi hodně líbil, tak jsem ty svítivé prvky nechal začlenit do nové masky. Týden před začátkem sezony se ale vydalo pravidlo, že už se nebude zhasínat, takže to pak bylo k ničemu. Ale ta maska byla taky nádherná.

Sledujete různé trendy, které se ve výzdobě masek objevují? A snažíte se jimi v jistých ohledech i inspirovat?
Trendy určitě sleduju. Dřív to bylo náročnější, protože si to člověk musel složitě vyhledávat. Třeba při hraní na playstationu byla jedna sekce masky brankářů a já jsem si je pořád prohlížel. Možná to byl i jeden z důvodů, proč jsem šel do brány. Masky, ale celkově i brankářská výstroj, mě hrozně fascinovaly. Dneska je vlivem velkého rozšíření sociálních sítí strašně jednoduché různé trendy sledovat. Brankáři v NHL si masky mění i po třech zápasech. Je to všude na internetu, všichni to můžou vidět. Zároveň je ale těžké přijít s něčím novým.

Máte z pohledu designu nějaký brankářský vzor, jejž pro jeho „modely“ obdivujete?
Vždycky se mi líbila maska Henrika Lundqvista. Tím, jak si ji udržuje, se s z ní stal takový symbol, což je super. Já jsem se něčeho podobném držel s tím státním lvem, měl jsem ho na masce několik sezon, hlavně v zahraničí. Pak když jsem se vrátil sem, jsem od toho upustil. Doma snad není potřeba ukazovat, odkud jsem (úsměv – pozn. redakce) Každopádně v NHL ošklivá maska asi ani není.

Chtěl bych ještě začlenit oranžovou, říká Král

Bavíte se o malování masek i s brankářskými kolegy. Nebo si nápady necháváte pro sebe, aby je někdo třeba takříkajíc „neobšlehnul"?
Nikdy jsem si o tom cíleně s nikým nepovídal nebo nepsal. Ale vždycky když je člověk v týmu a řeší třeba masku na příští sezonu, tak to s brankářskými kolegy probírá. Letos jsme se o tom bavili s Michim (Martin Michajlov – pozn. redakce), který si po dlouhé době nechával dělat novou a nebyl si úplně jistý, co a jak. Tak jsme to spolu probrali a má ji moc hezkou. Mě to baví, takže se o tom i rád bavím. Ale vždycky tak nějak jen v rámci týmu.

Přestože jsou malby krásné, slouží maska pořád především jako chránič hlavy. Kolikrát v kariéře vás už zachránila před pohromou?
Asi nespočetněkrát. Při každém tréninku něco přiletí. V dnešní době se bez ní už hrát nedá.

Dovedete si představit, že byste chytal v dřívější době, kdy nebyly masky zdaleka tak propracované?
Původně nebylo nic a je těžké to soudit, jak to vypadalo, protože ty zápasy máme možnost sledovat jen na videu. Na druhou stranu se v začátcích puky tolik nezvedaly, byly jen rovné dřevěné hokejky. Postupně se to vyvíjelo. Teď už bych si do brány bez masky nestoupnul, ale jak moc to šlo dřív, když se tolik nechodilo dolů a puky nelítaly nahoru, těžko říct. I když to muselo být i tak šílené, když to člověk dostal. Dneska se hokej tak posunul, že kvantum střel zblokují hráči.To mi přijde taky šílené, protože my máme jako brankáři máme mnohem víc výstroje a výzbroje. Vždycky když přede mnou kluci zblokují nějakou ránu, jsem jim hrozně vděčný. Je to neuvěřitelné, co dokážou obětovat. Vůbec nevím, jestli bych střely chtěl blokovat bez toho, co mám na sobě.

Brankáři často řeší také barvu mřížky. Jakou preferujete vy?
Momentálně mám stříbrnou chromovanou mřížku. Jsem na ni zvyklý a dlouho jsem nezkoušel žádnou jinou. Jednu sezonu jsem měl bílou od Baueru. Ale pak mi bylo řečeno, že pokud je ta mřížka stříkaná, může se to odlepovat. Tak jsem si řekl, že si z bezpečnostních důvodů radši nechám tu stříbrnou. Dobře se mi přes ni kouká a vyhovuje mi. Nemám v plánu ji měnit a i k designu se to většinou hodí.

Nový nástřik nemáte až tak dlouho, ale přesto. Nepřemýšlel jste už o podobě té další?
Tuhle masku mám z konce loňské sezony. Byla úplně nová, takže jsem si ji konkrétně na tuhle sezonu úplně nedělal. Řešili jsme s panem Korálem, že bych do ní chtěl začlenit trochu oranžové, aby měla litoměřické barvy. Ale není to úplně jednoduché, muselo by se to vybrušovat a tak. Ten nápad ale v hlavě mám a možná, že až bude nějaká pauza během sezony, nechám si design poupravit. Když bude příležitost a nápad, možná se ještě maska změní.