V obranných řadách kališníků se v letošní sezoně objevil nový hráč, kterým je urostlý nositel čísla 12 na dresu Jiří Jebavý. Jiří přišel z druholigového Vrchlabí a v celku domácích se mu daří. Má z obránců nejvíce kladných plus-minus bodů, a to celkem devět, přičemž na svém kontě ze třiceti zápasů má pouhých osm trestných minut. Z těchto statistických údajů vyplývá, že je pro Stadion vítanou posilou.
Jiří, můžeš nám říci několik vět k utkání proti rivalům z Ústí nad Labem?Určitě je super, že jsme utkání dotáhli do vítězného konce, ale je škoda, že to nebylo za tři body. Kdybychom v přesilovkách vstřelili nějaké branky, tak by se utkání otočilo na naši stranu. Místo toho jsme branku inkasovali a tím se vše zkomplikovalo.
Ty jsi v Litoměřicích prvním rokem, ale proti Ústí jsi už odehrál třetí utkání. Cítil jsi náboj derby zápasu?To určitě. Je to vidět na první pohled. Co se týče návštěvnosti domácích a přijelo i hodně fandů soupeře. Tak jako když jsme my hráli v Ústí a bylo tam hodně příznivců našeho týmu. Každý tým má nějakého soupeře, kdy se to bere jako derby a v těchto zápasech je pak výborná kulisa.
Teď zpět k utkání. Opět z naší strany špatná první třetina. Hodně příležitostí ve druhé a nejlepší poslední část. Přesto soupeř vyrovnal na tři ku třem.Přesto jsme věřili, že utkání dotáhneme do vítězného konce. Ale je pravda, že první třetiny míváme špatné. Dnes to bylo opět. Začátek byl vlažný. Díky přesilovkám byla dobrá druhá třetina a náš výkon gradoval ve třetině poslední.
Dnes vám soupeř po celou dobu zápasu dělal velké problémy ve vaší obranné třetině.To ano. Ústí se tím vyznačuje. Mají velice šikovné útočníky a mají rychlí přechod do útoku. Také velice dobře ve třetině bruslí. Pro každého jsou nepříjemný soupeř.
Dnes získané dva body. Je to úspěch nebo neúspěch ?To je těžká otázka. Soupeř hrál velice dobře, ale my jsme ve druhé třetině měli hodně možností utkání rozhodnout. Hráli jsme dvakrát přesilovku pět ku třem a půlku třetiny jsme odehráli v početní převaze. Z toho pohledu jsou dva body místo třech ztrátou.
Pro diváky to byl dnes asi pohledný hokej. Co pro vás a pro trenéry na střídačce?To bylo horší. My jsme si po druhé třetině řekli, že nehrajeme dobře. Chtěli jsme jít do poslední třetiny s tím, že budeme hrát jednoduchý hokej a pozorně zezadu. Přesto jsme dostali vyrovnávací branku. Byl to trochu šťastný gól, kdy jim puk proskákal z hokejky na hokejku, ale vyrovnali na tři ku třem. Díky bohu nám vyšlo prodloužení ve kterém se nám v posledních zápasech také nedařilo.
Jirko, ty jsi v Litoměřicích prvním rokem a přišel jsi z druholigového Vrchlabí. Jak vnímáš rozdíl v těchto soutěžích?Ona je každá ta soutěž něčím specifická. Je fakt, že v druhé lize chodí hráči do práce a trénují až po ní. Ale jsou tam také šikovní hráči a celky , které hrají nahoře v tabulce, tak mají svou kvalitu. Samozřejmě první liga je pro hráče o jiných podmínkách.
Jsi tu první sezonu, ale na ledě se ti daří. Je to tak?Já jsem hlavně defenzivní obránce, který nesbírá moc kanadských bodů. Ale můžu říci, že ta moje letošní sezona není špatná. Mám z ní zatím dobrý pocit.
Co po sezoně? Už jsi nad tím přemýšlel?To ne. Konec je ještě daleko. Pokud bude zájem ze strany Litoměřic, tak bych tu rád zůstal. Moc se mi tu líbí. Je tu velice pěkné zázemí i stadion. Jsem tu moc spokojený.
Ty jsi znal někoho z hráčů, když jsi do Litoměřic přicházel?Byl jsem tu už na letní přípravě a znal jsem se s Kubou Šulcem, kdy jsme spolu hráli v Havlíčkově Brodě i jsme se potkávali ve Slavii. Hrál jsem i s Davidem Švagrovským v Berouně. Hrál jsem také s Martinem Ondráčkem v Berouně i v Brodě. Takže jsem některé kluky znal a jsme dlouholetí kamarádi.
