Ondřej Procházka, mladší bratr Martina, který v Litoměřicích několik let působil, je dalším pokračovatelem hokejového rodu z Roudnice nad Labem. Mladý útočník pražské Sparty naskakuje prvním rokem do sestavy litoměřického Stadionu a obléká také mládežnický dres reprezentačního týmu do dvaceti let. S Ondřejem jsme si povídali po utkání proti týmu z Třebíče.
Ondřeji, můžeš nám říci pár slov k zápasu proti Třebíči?Dnešní zápas byl z naší strany hrozný, vůbec se nám nedařilo. Když se nám podařilo vyrovnat, tak jsme hned inkasovali branku, a to ještě k tomu chvíli před koncem utkání. Chtěli jsme dostat zápas do prodloužení a pak urvat alespoň dva body. Bohužel se tomu tak nestalo.
Podle statistik to skoro vypadá, že Stadion spíš sbírá body venku než doma. Taky to takto v kabině vnímáte?Myslím si, že je to statistická domněnka, ale asi to bude podle výsledků pravda. Samozřejmě se snažíme hrát každý zápas za tři body. Někdy se podaří, někdy ne.
Ty jsi již dnes nastoupil do patnáctého utkání v WSM lize. Můžeš srovnat juniorský hokej s tím dospělým?Rozdíl v tom je. Rozdíl v rychlosti, v soubojích i ve střelbě. Poznat to samozřejmě je.
Ty jsi vstřelil v dresu Stadionu dvě branky. Tu nejdůležitější v utkání v Ústí nad Labem. Byl to tvůj nejlepší zápas?To po pravdě ani ne. V tom utkání jsem mohl vstřelit více gólů. Ale před touto brankou mi Karel Plášil hezky nahrál, já jel sám na brankáře a se štěstím se mi podařilo tu branku vstřelit. V tomto utkání jsme nakonec i díky mé brance zvítězili.
Ty jsi také nastoupil v dresu Sparty v extralize. Nemáš pocit, že jsi na svůj věk až moc vytížen?To vůbec ne. Zatím bez problémů stíhám. Tady v Litoměřicích jsou tréninky na úrovni, takže jsem dobře fyzicky připraven.
Ptal jsem se na tvé vytížení úmyslně, protože ty jsi nyní pár zápasů v dresu Stadionu vynechal a byl jsi hrát v zahraničí. Je to tak?Ano. Byl jsem ve Švédsku s reprezentačním výběrem do dvaceti let, kde se hrál Turnaj čtyř. Hrál jsem v útoku čtvrté lajny a myslím si, že jsme tam odehráli výborný turnaj. Sice jsme prohráli s Ruskem a v prodloužení se Švédy, ale porazili jsme silné Finsko.
Ty jsi hrál ve všech mládežnických výběrech. Je pro tebe přínosem nyní to, že nastupuješ mezi dospělými hráči?To určitě. Ve hře jsem klidnější, a to je tím, že hraji kvalitnější soutěž než juniorskou ligu. Když jsem jezdíval na dřívější akce repre týmu, tak jsem byl více vyplašený, protože jsem nehrál tak kvalitní soutěž a nebyl jsem ještě vyhraný. Teď mi stouplo i sebevědomí, protože jsem již nabral nějaké zkušenosti z kvalitnějších soutěží. Jak ve Spartě, tak tady v Litoměřicích.
Jsi bratrem Martina, který v Litoměřicích několik let působil a byl tu hodně oblíbený. V jednom rozhovoru s ním padla řeč i o tobě a bratr prohlásil, že ty bys měl být šikovnější než on. Co si o tom myslíš?Možná to je pravda, že jsem šikovnější, ale on je zase pracovitější než já. Za tu jeho tvrdou práci je také odměněn tím, že hraje ve Spartě. Myslím si, že je to také tím, že tu v Litoměřicích pravidelně a rád hrál, dával branky a byl mezi fanoušky oblíben. Tím, jak na sobě pracuje, tak je mi velkým příkladem.
