Po ranním rozbruslení se na slovo v litoměřické redakci zastavil brankář Jaroslav Pavelka. V desetiminutovém rozhovoru odchovanec Dvora Králové promluvil nejen o dnešním zápase s Havířovem, ale také o celé první čtvrtině letošní sezóny a jeho zkušenostech ze zámoří.
Jak bys zhodnotil první čtvrtinu letošní sezóny?
Myslím si, že jsme tam měli i nějaké dobré zápasy, ale šlo z té první čtvrtiny určitě vytěžit víc bodů. Teď nás čekají další zápasy, musíme se všichni zvednout a makat jako jeden tým. Pak těch bodů urveme víc.
Ve kterém zápase se ti chytalo nejlépe?
Asi hned v tom prvním proti Budějovicím, myslím si, že celý tým v tom zápase hrál dobře.
Jaké utkání bys naopak zhodnotil jako nejhorší?
Nejhorší to bylo s tou Jihlavou, tam nám to bohužel do brány napadalo skoro všechno, takový zápas už by se neměl opakovat. Ukázalo nám to věci, které musíme zlepšit. Ten zápas bychom prostě měli hodit za hlavu, říct si k tomu jen ty nejdůležitější věci a soustředit se na další utkání. Dnes nás čeká zápas s Havířovem, který bude hodně důležitý, a doufám, že to všechno vyjde, tak jak má.
Jaká nálada panuje v kabině?
Ty pocity jsou smíšené po té první čtvrtině. Měli jsme tam šňůru výher, kdy jsme si zřejmě mysleli, že to přijde samo. Potom ale přišly porážky… v Mostě jsme sice vyhráli, ale nedokázali jsme na ten zápas navázat a teď nás čeká domácí utkání. Měli bychom prostě ten zápas v Jihlavě smazat a dokázat všem, jak vedení, tak fanouškům, že to byl jenom jeden špatný zápas.
Teď se zaměříme spíše na tebe – kdo tě k hokeji přivedl?
Tak mě k hokeji přivedla rodina. Začal jsem ve Dvoře Králové nad Labem, kde jsem se naučil bruslit. V hokeji jsem pak začínal jako útočník a jelikož nebyl brankář, tak jsem se rozhodl to vyzkoušet. Nakonec jsem u toho zůstal.
Kdo byl tvým vzorem?
Mimo hokej je mým vzorem můj táta, protože to je poctivý člověk který si jde za svým. Hokejově Dominik Hašek a Adam Svoboda, se kterým teď mám možnost v Hradci chytat, takže to je skvělé.
Kterými kluby si prošel?
Mládeží jsem prošel ve Dvoře Králové a asi v sedmé nebo osmé třídě jsem přešel do Hradce, kde jsem se mohl rozvíjet daleko více. Měl jsem tam skvělé trenéry. Potom jsem se dostal do zámoří, kde jsem si mohl zachytat dvě sezóny nejvyšší juniorskou soutěž. To byla určitě pro mě velká zkušenost, musel jsem se sám naučit anglicky a všechno sám si zařídit. Pak jsem se vrátil do Hradce, kde byla nově Extraliga. Jsem rád za možnost chytat tady, chci ukázat všem, že můžu chytat první ligu a posléze i Extraligu.
Kde se ti líbilo nejvíce?
Určitě v Hradci, tam jsem toho prožil asi nejvíc a mám tam spoustu přátel. Taky v Kanadě, kam bych se chtěl určitě ještě jednou podívat. Nevím, jestli hokejově, ale určitě bych to tam rád ještě jednou navštívil. Teď jsem chvíli v Litoměřicích a nemůžu si stěžovat, kolem hokeje se tu točí skvělí lidé a fanoušci nás taky podporují. Doufám, že v tom budou pokračovat i nadále.
Jak se liší hokej u nás a v Kanadě z pohledu gólmana?
V Kanadě je ten přístup k hokeji trochu jiný, všichni pracují na sto procent ve snaze se probojovat do NHL. Také tam mají menší kluziště, což je pro brankáře o něco výhodnější. Hráči tam totiž střílí ze všech pozic a máte tam víc střel než tady. U nás se většinou hráči snaží zakončit až do prázdné branky, takže musíte předvídat ty situace trochu víc.
Co pokládáš za vrchol tvé dosavadní kariéry?
Moc těch vrcholů zatím nemám, jsem na to ještě moc mladý. Můj cíl je se probojovat do Extraligy a stabilně tam chytat. Momentálně je ale mým cílem spolu s týmem dostat Litoměřice do play-off.
Sleduješ NHL?
Sleduji, zajímá mě, jak si vedou čeští hráči.
Máš oblíbený tým?
Určitě Pittsburgh Penguins, líbí se mi styl Marca-André Flueryho.
Jak vidíš dnešní zápas?
Doufám, že se semkneme jako tým a že vybojujeme body, které potřebujeme. Všichni do dnešního zápasu musíme dát všechno.
Děkujeme za rozhovor, ať se daří.
