Litoměřický hokej není jen o současnosti. Mládežníci Stadionu navazují na dlouholetou tradici tohoto sportu pod vrchem Radobýl. Místní klub přivedl do velkého hokeje hned několik velmi dobrých hráčů, které vám budu postupně představovat. Seriál „Představujeme slavné odchovance“ pokračuje dalším dílem, v němž se zaměřím na hrdého rodáka z Litoměřic, Kamila Krepse.
Litoměřický rodák již v dorosteneckém věku hrál za Litvínov. Po vydařených ročnících ve starším dorostu (48 utkání, 34 bodů) a juniorském týmu (44 zápasů, 32 bodů) zamířil za velkou louži, kde se chtěl probojovat do nejslavnější hokejové soutěže na světě. To je sen prakticky každého mladého hráče, který se rozhodne ubírat tímto směrem. Ovšem, zdaleka ne všem se to povede, neboť brzký odchod s sebou přináší velké množství rizik.
V sedmnácti letech, aniž by vyzkoušel seniorský hokej, se Kamil Kreps domluvil s týmem Brampton Battalion na tříleté smlouvě. Hned v úvodní sezóně 2001-2002, kterou tedy strávil v Ontario Hockey League, si vedl možná až nad očekávání dobře. Nastoupil do osmašedesáti utkání, vstřelil devatenáct branek a na dvacet čtyři přihrál. Byla to sezóna, v níž dostal prostor v nejvíce zápasech, ale připsal si nejméně bodů. Svými výkony si řekl o místo v národním týmu do osmnácti let, se kterým na mistrovství světa získal bronzovou medaili. Na Slovensku, kde se mezinárodní akce konala, si Kreps připsal pět kanadských bodů v osmi zápasech.
Během ročník 2002-03 pokračoval v zámoří ve výkonech, na které byly trenéři i diváci zvyklí. Urostlý útočník si připsal více než jeden kanadský bod na zápas. Od trenérů dostával poměrně velkou důvěru, mezi mantinely se objevoval často, nicméně v celkovém součtu nastoupil do méně utkání než v sezóně minulé. Odehrál třiapadesát utkání, ve kterých zaznamenal jednašedesát bodů. Jeho statistiky poukázaly na zajímavou věc. V první zámořské sezóně se počet gólů proti počtu asistencí lišil o pět, nyní byl rozdíl markantnější. Devatenáct branek a čtyřicet dva přihrávek. Nebál se jít do zakončení, ale najít lépe postaveného spoluhráče mu bylo přece jenom bližší. S Bramptonem vybojoval první místo v Centrální divizi, čili Emms Trophy. Umění hráče ze severních Čech dokázal ocenit také klub na Floridě, který jej ve druhém kole draftoval.
V poslední sezóně v OHL si rovněž vedl velmi solidně. Oné hranici bod na zápas se přiblížil, když v 57 mačích nasbíral 56 bodů. Podruhé za sebou dovedl Brampton do play-off. Ve vyřazovacích bojích patřil mezi produktivnější hráče týmu. Zápasy si užíval, stal se oblíbencem fanoušků. I v roce 2003 reprezentoval Českou republiku na světovém šampionátu, tentokrát do dvaceti let. V sedmi utkáních vyšel naprázdno, tým skončil na nepopulárním čtvrtém místě.
Následující dva ročníky odehrál v American Hockey League, kde se připravoval na vstup do vysněné NHL. Dvanácti startů se také dočkal v East Coast Hockey League. V tomto období prokázal trpělivost a oddanost hokeji, anžto se mu bodově nedařilo podle představ. Náladu si zlepšil zejména v sezóně 2005-2006, v níž nastupoval za Rochester Panthers. Jednašedesát utkání a jednatřicet bodů. Podle vedení Floridy dospěl do fáze, kdy byl připraven pro vstup do NHL.
Psala se sezóna 2006-07, kdy poprvé nastoupil do nejslavnější hokejové soutěže světa. První velkou zkouškou prošel, zvládl překonat nástrahy, které na něho číhaly v nižších soutěžích, a poctivou prací se dostal do NHL. V organizaci Panthers nastoupil do čtrnácti zápasů. V dresu Floridy příliš dlouho nepobyl, stěhoval se na farmu do American Hockey League. Na jaře mu bylo řečeno, že vedení s ním počíná pro nadcházející ročník.
Letní přípravu si nastavil tak, aby kvalitně potrénoval, zároveň i regenerace měla své místo v jeho plánech. Několik utkání v nejslavnější hokejové soutěži již absolvoval, věděl tedy, co ho čeká a nemine. Hnacím motorem byla také slova hlavního trenéra o tom, že dostane prostor. To se také stalo. Z rodáka z Litoměřic se stal stabilní útočník hrající NHL, v dlouhodobé části vynechal pouze šest utkání. Porci dvaaosmdesáti odehraných utkání přesto splnil, oněch šest mačů odehrál na farmě. Co se kanadského bodování týká, nebyl tak „plodný“ jako v OHL, ale rozhodně nezklamal. Osm branek a sedmnáct asistencí celkem jasně hovoří o jeho kvalitách.
Trenér Jacques Martin Kamila Krepse dostal do NHL, pod jeho vedením dostával hodně prostoru, byl spokojený. V roce 2008 přišla změna, Martina nahradil Peter DeBoer, který přišel od juniorského týmu. A byla to právě změna hlavního kouče, která negativním způsobem poznamenala kariéru českého hráče. Sezóny 2008-09 a 2009-10 sice Litoměřický rodák nastoupil do většiny zápasů, ale jeho pobyt na ledě se začal zkracovat. „Má situace se zhoršila, poslední dva roky jsem si tam protrpěl,“ pravil pro zpravodajský server idnes.cz.
Nepříznivou situaci se rozhodl radikálně řešit. S vedením Floridy se na prodloužení smlouvy nedohodl, a tak zamířil do Evropy. Nové angažmá našel ve finském Kärpät Oulu. V létě tedy posílil tým hrající SM-liigu a uvedl se nejlépe, jak mohl. Vyhrál produktivitu předsezónního turnaje Europhien Trophy s jedenácti body za pět branek a šest asistencí. Díky povedené sezóně (55 utkání, 14+15) dostal pozvánku do národního týmu seniorů, za který odehrál v rámci Euro Hockey Tour tři zápasy.
V sezóně 2011-2012 získal další zajímavou zkušenost, v dresu kazachstánského celku Barys Astana nastupoval v Kontinentální hokejové lize. Prožil povedený ročník, nastoupil hned do pětapadesáti zápasů. 29 kanadských bodů je také slušné číslo, ani to však nepřesvědčilo vedení mužstva, aby s Krepsem, který v tomto ročníku odehrál devět utkání za dospělý národní tým, prodloužilo smlouvu.
Následující dvě sezóny se mu nepovedly podle představ. V Klotenu ani Ässätu Pori nenašel hokejovou pohodu, a tak se vrátil domů, do České republiky. Zde se dohodl na kontraktu s Třincem. Coby Ocelář na sebe upoutal pozornost. Jednak se hráč zvučného jména vrátil do tuzemské nejvyšší soutěže, ale také předváděl dobré výkony. V extralize odehrál 39 mačů, v nichž své statistiky obohatil o pětadvacet kanadských bodů. Jak si povede v následujícím ročníku?
Na závěr bych chtěl dodat, že Kamil Kreps byl spolu s dalšími skvělými bývalými i současnými hráči u slavnostního otevírání Kalich Arény, které se konalo 7. srpna 2010. Jeho součástí byly mimo jiné dva hokejové zápasy. „Jsem hrdý na to, že jsem z Litoměřic a moc rád se sem vracím,“ pravil tehdy pro regionální tisk.
