Litoměřický hokej není jen o současnosti. Mládežníci Stadionu navazují na dlouholetou tradici tohoto sportu pod vrchem Radobýl. Místní klub přivedl do velkého hokeje hned několik velmi dobrých hráčů, které vám budu postupně představovat. Seriál „Představujeme slavné odchovance“ pokračuje dalším dílem, v němž Vám přiblížím kariéru Radka Hamra.
K nejrychlejší kolektivní hře se dostal v Litoměřicích, ale v klubu dlouho nevydržel. Již v šestnácti letech hrál za mládežnické týmy Ústí nad Labem. Na obránce si vedl celkem slušně, ve 38 odehraných zápasech vstřelil šest branek a na devět přihrál. V sezóně 1991-1992 nastupoval v tuzemské nejvyšší soutěži v dresu Sparty. V roce 1992 byl draftovaný do NHL. Ve čtvrtém kole, celkově jako 73. volbu, jej získali Senátoři z Ottawy. Rozhodl se, že v osmnácti letech půjde do zámoří, kde se pokusí prosadit v nejlepší hokejové soutěži na světě. Jak později přiznal, jednalo se o unáhlený krok.
Během svého působení v Severní Americe odehrál 11 utkání v National Hockey League, jinak působil v nižších soutěžích. Kromě Ottawy prošel také týmy New Heaven Senators, Prince Edward Island Senators či Fort Wayne Komets. „Kdybych mohl vrátit čas, odešel bych do zámoří později. Ještě bych nějaký rok počkal doma a vyrazil tak v jednadvaceti, ne v osmnácti. Nebyl jsem natolik připraven,“ konstatoval pro server hokej.cz Radek Hamr. V roce 1995, po třech letech marné snahy o výraznější prosazení, se vrátil do Prahy, hrál znovu za Spartu.
Jakoby rodák z Litoměřic našel po příchodu do Čech ztracenou herní pohodu. V sezóně 1995-96 dostal příležitost ve 30 utkáních, vybojoval pět kanadských bodů. Není to mnoho, ale nutno poznamenat, že si defenzivní úkoly plnil velmi dobře a zodpovědně. Trenéři se na něho mohli spolehnout. Dostával prostor na ledě při přesilovkách a oslabení. Následující ročník se mu povedl o poznání lépe. Osmačtyřicet odehraných mačů, dvaatřicet bodů za dvanáct gólů a dvacet přihrávek. Svými výkony zaujal vedení národního týmu dospělých, nastoupil do šesti utkání.
Od roku 1997 se de facto natrvalo zabydlel ve Švédsku. V novém působišti se projevil jako hráč mající cit pro kombinační hru, což je patrné i ze statistik. Dva přesné zásahy a dvanáct přihrávek. S týmem HC Frölunda se probojoval až do vyřazovacích bojů, vypadl v semifinále. Sezónu 1998-99 začal ve stejném mančaftu, ale mnoho toho neodehrál. Po devíti zápasech, v nichž vyšel bodové naprázdno, byl vyměněn.
Putoval do Färjestadu za Kristiana Huseliuse. Zbytek sezóny tedy dokončil v novém kolektivu. Změna mu evidentně prospěla. Ve 38 zápasech vstřelil sedm gólů a k nim přidal devatenáct asistencí. I díky jeho výkonu skončil Färjestad na druhém místě po dlouhodobé části. Do play-off vstupoval v roli spolufavorita, kterou však nepotvrdil. Hned v prvním kole byl vyřazen týmem Malmö. První kompletní sezóna v novém klubu se mu z osobního pohledu povedla. Díky zisku jednadvaceti bodů se dělil o místo nejproduktivnějšího obránce. Ve vyřazovací části znovu vypadl v první sérii. Smolný konec sezón se podařilo tak trochu prolomit v ročníku 2000-01.
Radek Hamr stále patřil mezi beky s nejvíce kanadskými body, i tentokrát se dostal do play-off. S týmem mířil hodně vysoko, skončil těsně pod vrcholem, tedy prohrál ve finále, a tak se stal vicemistrem švédské nejvyšší soutěže. Po sezóně se vrátil do Sparty, kde odehrál menší počet zápasů vinou zranění. Celkem odehrál 36 utkání, v play-off pomohl pěti body k zisku mistrovského titulu. Dva roky po sobě slavit zisk medaile. V prvním případě prožíval menší zklamání, v dresu Pražanů se už mohl naplno radovat.
V sezóně 2002-03 se znovu vrátil „domů“ do Färjestadu. Pokračoval ve výkonech, které předváděl předtím. Zejména konec tohoto ročníku měl pro Hamra zvláštní scénář. Spolu se spoluhráči se probojoval opět do finále nejvyšší švédské soutěže. Hrál proti Frölundě, za kterou dříve nastupoval. Finálová série se protáhla na nejdelší možný počet zápasů. Získat titul šampiona mu ve Skandinávii nebylo souzeno, klíčový duel prohrál. Následující dvě sezóny skončily úplně stejně, tedy pokaženým finále. Vypadalo to jako prokletí, které nekončí, třikrát po sobě skončil na druhém místě.
Sezóna 2005-06 probíhala do jisté míry stejně, mužstvo si vybojovalo nadstavbu, tedy play-off. V něm Radek Hamr odehrál 18 zápasů, připsal si 15 kanadských bodů a pomohl Färjestadu konečně získat mistrovský titul. Fanoušci i hráči po letech porážek mohli konečně slavit triumf. Litoměřický rodák se stal čtvrtým nejlepším střelcem týmu. Ve finále si v šesti zápasech poradil s Frölundou.
Posledních pět let aktivní hráčské kariéry spojil s Klotenem. Ve švýcarském týmu znovu potvrdil, že kromě defenzivních úkolů moc dobře zvládá útočit. Kanadské bodování budiž důkazním materiálem. Celkem v tomto klubu odehrál 167 utkání, ve kterých si připsal 130 kanadských bodů. Na obránce nebývale vysoké číslo. Nutno poznamenat, že drtivou většinu tvořily asistence, gólově se prosadil ve dvaadvaceti případech. V Klotenu dokázal vybojovat stříbrnou medaili. V sezóně 2010-11 nenastoupil ani do jediného zápasu vinou zranění, a tak ukončil hráčskou kariéru.
Na otázku „co dál?“ nemusel hledat odpověď vůbec dlouho. Milovaný sport byl pro něho stále hlavní náplní života. A tak se z něho stal hokejový trenér. Usadil se ve švédském Karlstadu. „Už během svého angažmá ve Švýcarsku jsem začal trenéřinu studovat. Teď trénuji ve Švédsku,“ pravil v jednom rozhovoru.
Litoměřický rodák se dostal také do národního týmu. Startoval na mistrovství světa v roce 2007, což ve své profesionální kariéře staví hodně vysoko. „Mít na sobě český dres je obrovská pocta a čest. Účastnil jsem se jen jednoho šampionátu, ale i tak to byl neuvěřitelný zážitek,“ prohlásil člověk, který ve vrcholném hokeji prožil 19 sezón a dokázal toho opravdu hodně.
