16. 4. 2013 | Michal Sabó

Pochvalu si zaslouží hlavně za zlepšení v závěru sezóny, říká trenér juniorky Jan Fišera

Junioři za sebou mají sezónu, na jejímž konci se umístili na páté příčce, ačkoliv byli dlouho předposlední. V závěru však pravidelně sbírali body a zaslouženě šplhali tabulkou. V této době také někteří dostali šanci ukázat se v prvním týmu Litoměřic. Jak uplynulý ročník hodnotí jeden z trenérů juniorky, Jan Fišera (na snímku), čtěte v následujícím rozhovoru.

Sezóna juniorky je u konce. Jaké jste měli cíle a jak se je podařilo splnit?

Protože to byla druhá sezóna v této lize, tak jsme samozřejmě měli za cíl se hlavně zachránit a pohybovat se co nejvýše v tabulce, pokud to bude možné. Nejlépe v té horní polovině, což se nakonec i podařilo. Skončili jsme na pátém místě a to je v konkurenci, která tam byla, myslím, docela úspěch. Sezónu tedy můžeme považovat za úspěšnou. .

Měl tým přesto na lepší výsledek?

Je možné, že ano. Střed sezóny nebyl úplně ideální. Dalo by se říct, že jsme chvíli kopírovali výsledky áčka. Když se áčko dostalo do krize, tak jsme v ní byli také. Listopad a prosinec mohl být rozhodně lepší.

V čem myslíš, že to bylo? Chvíli byl tým dokonce na předposledním místě.

To kdybychom věděli, určitě bychom s tím něco udělali. Trápila nás střelecká smůla, byla tam nějaká zranění a i když nerad říkám, že je to o jednom hráči, tak se k nám po Vánocích vrátil uzdravený David Keltner. Ten svým přístupem určitě pomohl nastartovat sérii, kterou jsme po Vánocích měli. Dokázali jsme vlastně skoro ve všech zápasech bodovat a dostat se z dolních pater tabulky až na dosah čtvrtému místu, o které jsme bojovali až do posledního zápasu.

Po Vánocích se vám dařilo přehrávat ostatní týmy díky vaší kondici. V některých zápasech jste je výrazně přebruslili. Bylo to díky kvalitní letní přípravě?

My jsme fyzičku trénovali nejen o letní přípravu, ale vlastně celý rok. Kluci měli poprvé suché tréninky i mimo led v průběhu sezóny. Je to dané i počtem hráčů, protože jsme jich měli opravdu hodně. Únava se tedy nedostavila. Naopak se po Vánocích ukázalo to, co jsme chtěli hrát celý rok.

Pro každý zápas bylo možné použít maximálně čtyři hráče ročníku 1992. Vy jste jich měli dvakrát tolik. Jaké bylo oznamovat některým hráčům nominaci pro utkání?

Určitě to není nic příjemného, ale k trenérství to patří. Snažili jsme se to dlouhou dobu rozdělovat poměrně spravedlivě, ale když nastalo období krize a pohybovali jsme se na dně tabulky a chvíli hrozil i boj o sestup, tak jsme prostě sahali po tom, co podle našeho názoru bylo nejlepší pro tým.

Jaký byl podle tvého názoru nejlepší a naopak nejhorší zápas sezóny?

My jsme určitě sehráli výborně první zápas. Hráli jsme proti PZ Kladno, které pak bojovalo o extraligu a celou soutěž vyhrálo. Stále si myslím, že jsme ten zápas měli vyhrát. I když jsme nakonec prohráli, výkon byl výborný. Nejhorší pak byl z mého pohledu zápas v Klatovech. Poprvé jsme jeli do Klatov, odjížděli jsme v půl šesté ráno a kluci k tomu nepřistoupili tak, jak by měli. Prohráli jsme tam 9:2. Jinak jsme také sehráli výborné zápasy s Mostem, který využíval i kluky hrající v první lize.

V závěru ročníku se sedm členů juniorky podívalo do áčka. Jak jsi spokojený s tím, co předvedli?

To se těžko srovnává. Myslím si, že pro některé z nich to bylo docela vystřízlivění. Nepředvedli se vysloveně špatně. Alespoň nám to ukázalo, kde máme velké rezervy. Každopádně jsme rádi, že se kluci dokázali do áčka dostat, že dostali šanci, za což musím trenérům poděkovat.

Pro další rok platí nové nařízení o zařazování juniorů do zápasů první ligy. Víte už, kdo by se tam mohl posunout?

To je teď ještě předčasné. Nevím, jestli to bude z naší juniorky, nebo v případě spolupráce se Spartou to budou junioři ze Sparty. To se teprve uvidí. Každopádně dveře mají otevřeny všichni.

První rok jsi odtrénoval ve dvojici s Martinem Tvrzníkem. Budete v tomhle složení i pokračovat?

Doufáme, že ano. Zatím letní přípravu připravujeme my. Nemám žádné náznaky, že bychom neměli pokračovat.

Do juniorů se vám teď ze staršího dorostu posune několik hráčů ročníku 1995. Myslíš, že mají šanci být pro tým platnými hráči?

Někteří za nás hráli už letos na konci sezóny. Většinou jsou hráči, kteří přicházejí ze staršího dorostu od pana Ransdorfa, výborně připraveni. Tam nevidíme jediný důvod, proč by nemohli tým nejen doplnit, ale i posílit.

Chtěl bys závěrem ještě něco říct směrem ke svému týmu?

Chtěl bych jim za sezónu určitě poděkovat, za výkony, které předváděli v trénincích i zápasech. Pochvalu si zaslouží hlavně za zlepšení v závěru sezóny, kdy, jak jsem už řekl, začali hrát to, co jsme chtěli.