8. 11. 2012 | Jaroslav Svoboda

Selhali jsme v koncovce, tlaku do brány a v přesilovkách, připustil Milan Vrzal

Š u m p e r k – Z podhůří Jeseníků se letos body vozit nejspíš zase nebudou. V Šumperku již padla Mladá Boleslav, Ústečtí Lvi, také Jihlava, před Litoměřicemi pak i Havlíčkův Brod. Jedním z důvodů nedobytnosti šumperské tvrze jsou kromě aktivního pojetí hry domácího mužstva i bouřlivé kulisy také velké vzdálenosti soupeřů do okresního města na řece Desné. „Snažili jsme se přijet včas, pořádně se rozcvičit a na utkání se připravit. Chtěli jsme to uhrát co nejdéle s nulou vzadu a věřit na brejky a přesilovky,“ nastínil po utkání prvotní záměry trenér Milan Vrzal. Nakonec se zápas vyvíjel poněkud jinak.

Draci totiž dali rychlý gól a postupně svůj náskok zvyšovali až do vedení 3:0. Oproti Kališníkům dokázali své šance využití, Litoměřice stejně jako s Hradcem umřely na neefektivitu střelby. A tímto směrem mířil také první dotaz na trenéra poraženého celku, Milana Vrzala. „Vystihl jste to přesně, bylo to v koncovce smolné utkání. Stejně jako minule jsme neměli zrovna málo střel, navíc na to, že jsme hráli venku a proti aktivnímu soupeři. Ale selhali jsme hodně v koncovce, hlavně v tlaku do brány a nevyužitých přesilovkách,“ posteskl si lodivod severočeského mužstva. „Nejdeme si pro dorážky a pro takové ty ošklivé góly, to nám dnes chybělo. Hokej tohle se sebou přináší, ale asi nemá cenu se z toho hroutit. Máme střeleckou krizi, musíme jít tomu naproti, dát nějaké góly, klidně je dotlačit do sítě i s brankářem,“ neházel Vrzal flintu do žita.

Litoměřice neskórovaly už v posledním utkání doma proti Hradci Králové, dlouho se trápily i na šumperském ledě. Dosti tomu napomohla první třetina, ve které čtvrtý tým tabulky spálil několik vyložených šancí. „Když si to břímě hráč nese z minulého zápasu, a pak z první velké šance nedokáže dát gól, tak ho to může poznamenat,“ připustil Vrzal. „Jenže zápas nehraje jen jeden hráč,“ dodal.

Draci jsou doma nesmírně silní a zatímco venku bodují jen výjimečně, na svém ledě dokázali porazit i největší favority ligy. „V Šumperku se určitě snaží těžit z toho, že sem soupeři jezdí, snad kromě Olomouce, z velké dálky. My strávili v autobuse přes čtyři hodiny. Šumperk se pak snaží hrát aktivně, přehrávat soupeře pohybem. Snažili jsme se přijet včas, pořádně se rozcvičit a na utkání se připravit. Chtěli jsme to uhrát co nejdéle s nulou vzadu a věřit na brejky a přesilovky,“ vyzradil taktické plány Vrzal. To však Severočechům nevyšlo.

Postupem času se navíc duel začínal měnit v napjatý souboj se spoustou tvrdých osobních soubojů. A zápis o utkání nakonec obsahoval i bohatý seznam trestů. „Domácím se to asi nebude úplně líbit, ale musím pochválit rozhodčí. Myslím si, že odpískali korektně. Nemohu říci, že naše vyloučení nebyly fauly. Co jsme šli ven, tak to faul opravdu byl. Ale zrovna tak si myslím, že faulovali i domácí, a že rozhodčí to posuzovali správně. Domácím fanouškům i hráčům se to samozřejmě nelíbilo, protože byli vylučování více. Šumperk pak byl v tomto směru nervózní, my navíc prohrávali, takže jsme nervózní byli taky. A pak z toho máte vyhecovaný závěr,“ rozebral Vrzal důvody vyhroceného konce utkání.

Podle kouče Litoměřic tomu napomohl i zákrok na Petra Přikryla. „To musím zmínit. Za toho stavu, takhle v závěru utkání to bylo naprosto zbytečný. Petr Přikryl byl hodně otřesený, ale snad bude v pořádku. Je v autobuse, pojede s námi. Na zákrok si ale moc nepamatuje,“ nastínil. „Pak se kluci nechali zbytečně strhnout. Někdy takto vyhecovaná utkání mohou být ku prospěchu, hra se rozbije přesilovkami a nestandardními situacemi. Tím samozřejmě nechci říci, že bychom hráče k tomu nabádali. Ale hokej je kontaktní sport, plný emocí. K těm situacím v zápase prostě došlo, ale nemyslím si, že z naší strany by byly nad rámec slušného sportovního chování,“ zamyslel se lodivod poražených. „Gesta Patrika Husáka poté, co asistoval na branku Jana Rudovského, byla zbytečná. Ale nešlo o žádný zákeřný útok, spíš zbytečná frajeřinka,“ uzavřel Vrzal své povídání.