Stadion dokázal oplatit Mostu porážku z nedávného turnaje a na svém ledě jej vysoko porazil. Kališníci zejména ve třetí třetině bavili své diváky. Jeden z nich se o jejich zábavu postaral ještě po závěrečném hvizdu potyčkou s mosteckým Petrem Přindišem. Nejen o této situaci, ale o celém utkání a také o přípravě, která se pomalu blíží ke konci, se po zápase rozpovídal obránce Jakub Kolář.
Zápas byl dlouho vyrovnaný, pak z toho ale byl celkem jasný výsledek. Co k tomu můžeš říct?
Myslím, že jsme měli v těch gólech veliké štěstí. Celý zápas jsme hráli velmi dobře. Snažili jsme se, hráli jsme přesně to, co po nás trenéři chtěli. V defenzívě jsme je do ničeho víceméně nepustili. Pak se ukázal náš tah na branku a napadalo to tam.
Lišil se ten zápas oproti tomu poslednímu vzájemnému při mosteckém turnaji?
Já myslím, že to bylo v tom, že jsme neměli takový pohyb jako teď. Nevím čím to bylo, ale teď se pro změnu nehýbali oni. Dnes jsme byli daleko lepší, i když jsme je do nějakých šancí pustili. Myslím, že to byl jednoznačný zápas pro nás.
Ten závěr zápasu byl plánovaný?
Já jsem dojížděl situaci, nadzvedl jsem mu hokejku, on byl asi naštvaný, že nedal gól a otočil se na mě a dal mi ránu. Nenechal jsem si to líbit, počkal jsem si, až mu spadne helma a v tu ránu jsem zahodil rukavice. Myslím, že jsem mu ukázal, že proti nám to nebude mít jednoduché.
Už se ti to někdy v nějakém zápase stalo?
Stalo se mi to. Tehdy jsem akorát dal první ránu přes plexi a od té doby mě tak strašně bolela ruka, že už jsem jenom dostával já, takže jsem byl rád, že jsem z toho ledu neodjel na nosítkách. Dneska to bylo myslím lepší.
Byl to proti Mostu předposlední zápas přípravy. Jak si myslíš, že jste na sezónu připraveni? Myslíš, že tu zůstaneš?
Doufám v to. Nevím to, ale doufám, že tu zůstanu. Byl bych rád, je to tady super, tým je parádní. Je myslím dobře poskládaný.
Jako tým se tedy těšíte na sezónu?
Určitě se těšíme. Ty přípravné zápasy jsou sice hezké, ale sezóna je něco jiného. Tým, který tu je, má podle mě na úspěch.
Jsi teď v mužstvu nový, co říkáš na vašeho kapitána Ladislava Slížka?
Je to myslím velký šoumen. Nezkazí žádnou srandu. Dělá si hodně legraci, někdy až moc, ale já myslím, že to je v pořádku. Takový hráč do týmu patří. Když je to navíc kapitán, tak k němu nejen cítíme úctu, ale také se s ním dokážeme pobavit. Dneska dal ještě dva góly, což je jedině dobře.
Už víš, s kým budeš nastupovat v obranné dvojici?
Vůbec nevím. Nejdřív se musím dozvědět, jestli tady budu. Až potom se začne řešit, s kým budu hrát.
S kým si hrál dnes a jak se ti s tvým parťákem v obraně spolupracovalo?
V obraně jsem byl s Filipem Švaříčkem. S ním se hrálo velmi dobře. Už jsme spolu hráli dva roky na Spartě v juniorce. Známe se tedy, víme jak ten druhý hraje, víme jaké dělá chyby, takže se doplňujeme. Když už Filip vidí, že to mám na krajíčku od nějaké chyby, tak ví, že mě má zajistit a to samé já. V zápase jsme se ale i několikrát střídali, takže jsem chodil i s Ondrou Martinkou nebo s Milanem Tomanem. To bylo kvůli těm mnoha oslabením a přesilovkám.
