9. 1. 2016 | Petra Pilbauerová

Těší mě, že jsem mohl rozhodnout, přiznává Jan Berger

Jan Berger začal s hokejem v Hradci Králové, kde postupem času vystřídal všechny mládežnické kategorie. V 19 letech si poprvé vyzkoušel seniorský hokej. Zkušenosti sbíral i v druholigovém Trutnově a Havlíčkově Brodě. Z řad Hradce ale nezmizel a v roce 2014 debutoval proti mužstvu HC Plzeň v rámci ELH. V Litoměřicích působí prvním rokem. Během prodloužení při zápasu s Horáckou Slavií se blýskl rozhodující brankou a zajistil svému týmu dvoubodové vítězství.

Litoměřice mají za sebou šňůru proher. Jak vidíte vítězné utkání proti Horácké Slavii Vy?

Zápas byl těžký. Věděli jsme, že do toho musíme dát všechno, abychom ukončili to smolné období. Nebylo to lehké, protože Třebíč hraje poměrně zvláštní hokej. Klade důraz zejména na obranu. Chvíli nám trvalo, než jsme se s tím srovnali. V důsledku toho se pro nás první třetina příliš nepovedla. Postupem hry jsme ale na soupeře zatlačili a získali alespoň dva body.

Bylo potřeba, aby trenéři během první přestávky zvýšili hlas v kabině?

Nám samotným došlo, že to takhle není úplně v pořádku. Trenéři nám to pochopitelně potvrdili. Bylo namístě, abychom začali hrát trochu jinak.

Vyhovuje Vám takovýto styl hokeje?

Třebíč hraje velmi defenzivně a nikomu asi nevyhovuje tlačit se neustále dopředu. Někdy je to ale účelné a my si s tím prostě musíme umět poradit.

V řadách Horácké Slavie je dost zkušených hráčů..

Hlavně díky tomu jsou schopní se ubránit. Poté vstřelí branky a brání dál. Proto není lehké s nimi hrát a je důležité je nepustit do vedení.

Ve druhé třetině jste si náskok vytvořili vy. Díky čemu?

Efekt mělo v první řadě to, co jsme si řekli během přestávky. Každý si to pak v hlavě trochu srovnal. Začali jsme víc bruslit, ale vedení se nám nakonec udržet nepodařilo.

Závěrečná perioda pak už byla hlavně o tom, kdo vstřelí rozhodující branku. Je to tak?

Poslední námi inkasovaná branka byla takovou „kaňkou“ na tomto utkání, protože nám odepřela tříbodové vítězství a dostala hosty do prodloužení. Na druhou stranu se do konce sezony bude hodit každý získaný bod a i částečná výhra je lepší než žádná.

Dalo by se tedy říct, že se Vám zápas povedl?

Hraju pořád stejně, ale jsem rád, že jsem to byl já, kdo nakonec rozhodl. Do konce sezony nás čeká ještě dost práce, protože to nebude lehké. Chceme obsadit některé z prvních deseti míst.

Jak probíhalo vstřelení té rozhodující branky?

Najel jsem si na teč a Jakub Šulc na mě tak dobře viděl. Díky němu a asi i díky štěstí se to podařilo. Velmi mě to potěšilo, protože jsem předtím netrefil poměrně velkou šanci a tímhle jsem to napravil.

V Litoměřicích jste prvním rokem. Pravděpodobně je to pro Vás pouze taková „přestupní stanice“?

Potřebuji odehrát dobrou sezonu a to hlavně z týmového hlediska, což je základem individuální kariéry. Je důležité být s týmem na předních místech tabulky a uhrát i něco v play-off.

Jak jste tu spokojený?

Asi to říká každý, ale je tu opravdu výborné zázemí. Zároveň je tu i dobrá atmosféra. Chvíli mi ale trvalo než jsem se s novým prostředím srovnal. Teď se tu i dost střídají hráči, takže to není jednoduché. Čekal jsem letos od sebe lepší výkon, ale sezona ještě neskončila. Proto věřím, že se mi podaří ještě něco předvést.

A jinak bydlíte kde?

Pocházím z jedné vesnice blízko Náchodu, kde mám rodiče. Zároveň pobývám i v Hradci Králové, kde kromě hokeje individuálně studuji vysokou školu. Dojíždění stojí dost sil, proto jsem rád za pěkné ubytování, které se nám tu nabízí.