11. 10. 2015 | Petra Pilbauerová

Sedět na tribuně mi vadilo, říká Jaroslav Kalla

Kladenský odchovanec Jaroslav Kalla je jednou z velkých opor litoměřického A-týmu. Během zápasu s Přerovem byl ale zraněn a na čas musel ledovou plochu opustit. Spolu s týmem opět nastoupil včera proti Horácké Slavii, kterou se domácím přehrát nepodařilo.

Jak byste zhodnotil zápas s Třebíčí jakožto kapitán týmu?

V první řadě soupeře nezklamala defenzíva. Šance jsme měli, ale příliš se nám nedařilo je proměňovat. Třebíč se s takovým problémem potýkat nemusela. Během šesti sedmi příležitostí se jí podařilo nastřílet čtyři branky. Bylo pro nás obtížné dostat se skrz její obranu. Postupně ani během přesilových her se nám nedařilo o moc lépe.

Přesilovek se nám nabídlo relativně dost, ale nebyly úspěšně využity. V čem byl problém?

Na konkrétní herní situace jako je přesilová hra trénujeme, ale stále se nám nedaří přípravy využít i na ledě během utkání.

Zřejmě by bylo potřeba získat pár gólů, které by tým povzbudily. Souhlasíte?

Určitě by to bylo na místě. Například vedení nad soupeřem s rozdílem dvou branek by nás určitě uklidnilo a vzpružilo. Věřím, že taková chvíle brzo přijde.

Začátky zápasů jsou v poslední době dost podobné. Umožňujeme soupeři skórovat mnohdy hned v prvních minutách hry..

Před každým zápasem si připomínáme, jak bychom jej měli rozehrát, ale uvést to v praxi je pro nás pořád komplikace. První branka, kterou nám soupeř nadělil, byla poměrně smolná. Kotouč se odrazil od tyčky. Následně jsme vyrovnali a hned dalším úkolem bylo vytvořit si od soupeře náskok. Třebíč nás ale předstihla. Rozdíl se nám pak už jen těžko vyrovnával.

Horácká Slavia byla naším jedenáctým soupeřem. Jak byste ohodnotil uplynulá utkání a výkon týmu?

Určitě jsme si zažili už světlejší chvíle. Máme za sebou šňůru vyhraných zápasů, která nás dostala do určité euforie, ale v současnosti je naše situace spíš opačná. Současná krize započala pravděpodobně v Kladně po neúspěšných nájezdech. V porovnání s minulou sezonou byl začátek v loňském roce lepší, ale pořád je před námi mnoho zápasů, tedy plno dalších příležitostí.

Optimismus tým tedy neopustil..

To rozhodně ne. Je to možná poněkud zvláštní po první čtvrtině tvrdit, že jde stále o začátek, ale šance na to, abychom současný stav otočili, tu jsou a my jich hodláme využít.

Utkání proti Třebíči bylo pro Vás zároveň i návratem na led od zápasu s Přerovem, kdy došlo k Vašemu zranění.

Těšil jsem se. Nevyhovuje mi jen nečinně sedět na tribuně a přihlížet. Hraní mi chybělo. Koleno mě sice stále bolí, ale chtěl jsem se přidat i přes to, že jsem příliš nepomohl.

Patříte mezi zkušené hráče, a protože je mančaft velmi mladý, je Vás jistě potřeba. Způsobené zranění tak může být velkou překážkou..

Překážka to je. Zejména zápas s Přerovem nám v tomto ohledu velmi přitížil.

Příštím soupeřem je Most. Jaká máte očekávání od dalšího utkání?

Budeme se snažit zápas rozehrát jinak než doposud a lépe se bránit před lacinými góly od soupeře. Pak pro nás zisk tří bodů nebude problém.