Šéftrenér litoměřické mládeže zažívá zatím nejlepší léta své trenérské kariéry. Před dvěma lety společně s Janem Fišerou dovedl juniory do baráže o DHL Extraligu. Letos došel do stejné fáze s mladším dorostem. Bohužel oba pokusy byly neúspěšné, ale známé pořekadlo tvrdí "do třetice všeho dobrého". Tak uvidíme, jak dopadne jeho třetí pokus.
Jak jste po sezóně spokojen s týmem, který jste si v srpnu složil?
Jednoznačně dobře. Šli jsme do toho s tím, že tady bude hodně hráčů, bude velká konkurence, což se nám líbí. Chtěli jsme celou sezónu vytvářet tlak na hráče, proto jsme zde stále drželi zhruba 23 hráčů. A kluci se naučili mezi sebou fungovat, vytvořili si konkurenční prostředí. Složili jsme si ho tak, jak jsme potřebovali. Očekávali jsme, že první pětka potáhne tým, což se potvrdilo. Měli jsme hodně mladý tým, tedy většinu hráčů ročníku 2002, kteří se postupně zlepšovali, a celkově si myslím, že to bylo dobré.
Někteří hráči působili v Roudnici nad Labem. Jak to vzali?
To je spíš otázka na ně. My jsme jim řekli na začátku sezóny, jak to je a bude. Že máme spolupráci s Roudnicí a hráči sami musí vědět, že to není za trest, ale že potřebují hrát. Někteří k tomu přistoupili tak, jíní onak, ale my je do toho nutit nemůžeme. Ale myslím, že většina chtěla hrát tady za Litoměřice a také to bylo vidět na tréninku, který měl vysokou úroveň.
Byl někdo, kdo začal sezónu v Roudnici nad Labem a postupem času se vypracoval do Litoměřic?
Brali jsme to tak, že jsme tam posílali kluky po zranění, aby se rozehráli. Nebylo to tak, že bychom tam někoho poslali a řekli „tak se ukaž“. Všichni patřili do našeho týmu, v pondělí a úterý jsme měli kompletní sestavu na trénincích a podle výkonnosti jsme se rozhodovali.
Jak jste byl spokojen se „základní částí“, kde jste se umístili čtvrtí?
Byli jsme spokojeni zhruba do dvacátého kola, kde jsme zjistili, že skupinu už nevyhrajeme. Následná čtyři utkání už byla tzv. odklouzaná. Faktem je, že my jsme se v té době už připravovali hlavně na nadstavbu. Měli jsme dvoufázové tréninky, týdenní kempy, abychom stmelili partu a nabrali fyzičku. Takže 80% „základní části“ jsme byli spokojeni, akorát byla škoda, že nebylo více týmů jako Kralupy nebo Kadaň.
V prosinci jste pro své svěřence připravili kemp. Splnil ve vašich očích účel?
Určitě účel splnil. Trénovali jsme víc, na což jsme hráče připravili vloni, že to bude náročnější. Měli jsme je tady celý týden, každý den pracovali společně, téměř 24 hodin denně byli spolu, což jim utužilo kolektiv, který musím říct, že měli letos výborný.
Následovala baráž o Extraligu, kterou jste nakonec nezvládli. Kde vidíte nedostatky?
Já si myslím, že nerozhodli hokejové dovednosti, ale ty fyzické, vyzrálost některých hráčů. Nechci se vymlouvat, ale měli hodně mladý tým a narazili jsme na Třemošnou, která celou soutěž ovládla a měla tým starší, vyspělejší, silnější. Na druhou stranu jsme ztratili body tam, kde jsme neměli. Takže v konečném součtu byla Třemošná lepší.
Vybavíte si nějaký klíčový zápas, ve kterém se rozplynuly vaše naděje na postup?
Hodně jsme prohráli v Třemošné, u které jsme ale věřili, že jí porazíme doma, což se nám skoro podařilo (5:6 sn.). Nakonec asi klíčová byla prohra v Kralupech, ztráta bodů v Klatovech, což by se nám stávat nemělo. Ale jak říkám, měli jsme mladé mužstvo, které se stále učí, a myslím, že to pro ně bude výborná zkušenost do dalších sezón.
Je někdo, kdo Vás v celé sezóně překvapil a naopak zklamal?
Určitě mě nikdo nezklamal, protože všichni odvedli velmi dobré výkony. A kdo mě velice mile překvapil, byli všichni hráči ročníku 2001. Jak trénovali, pracovali mimo led. Měli výborný přístup a mladší hráči se k nim přidávali. Pak už v závěrečné části to byl týmový výkon.
Jak to vidíte s příští sezónou? Je naděje na postup?
Myslím, že ano. Je to tady dobře nastartované, příští rok i ty následující budou dorosty konkurence schopné, jak kvantitou, tak kvalitou. Je na čem stavět. Spoustu hráčů ročníku 2002 zůstává, přidá se k nim ročník 2003, kteří by se od těch starších měli učit. Myslím, že Litoměřice budou v příštích letech hrát o postup.
V těchto dnech odehrajete turnaj, ve kterém hraje tým např. z Dánska. Jaké jsou cíle?
Já bych ho chtěl vyhrát (zasměje se). Na kluky vytváříme tlak celou sezónu, takže určitě chceme vyhrát. Je to určitá odměna pro hráče ročníku 2002, kteří jsou doplnění některými hráči ročníku 2003. Mohou si vyzkoušet, jaké to je hrát bez hráčů 2001, kterých se tento turnaj netýká.
Závěrečná otázka. Jak hodnotíte uplynulou sezónu?
Faktem je, že jsme nesplnili cíl, který jsme si před sezónou dali. Na druhou stranu kluci odvedli skvělou práci. Jak lidsky, tak hokejově vyrostli a teď už to bude jen na nich, kam až to dotáhnout. Naučili se, že pokud chtějí v budoucnu hrát hokej, tak to bez tvrdé práce nepůjde.
