Blížil se konec utkání a já nechtěl přijít o nulu, říká Martin Michajlov

Zveřejněno 16.8.2017 | Jan Luňáček
V brance litoměřických kališníků se v utkání proti tradičnímu soupeři z Kadaně postavil domácí odchovanec Martin Michajlov. Martin v posledních sezonách nastupoval v týmu Děčína, kde sbíral zkušenosti se seniorským hokejem. A že se mu daří předvedl i před svými fanoušky. Z domácího ledu odešel po výborném výkonu s čistým kontem bez obdržené branky.
Martine, dnes jste odchytal druhé přípravné utkání a první doma. Jak jste si užil zápas proti Kadani?

Dnes jsem chytal doma v Litoměřicích, což jsem strašně chtěl. Zápas jsem si užil, protože je dobrá pohoda v kabině a povedlo se mi i utkání v Ústí nad Labem, což mi dodalo sebedůvěru.

Které utkání bylo těžší? V Ústí nebo dnes doma?

Lehčí to bylo dnes proti Kadani. Několikrát mohli hráči jet na mě sami, ale nedokázali pak ani vystřelit. Snažili se stále něco vymýšlet a nedokázali se prosadit do koncovky. Proto to pro mě bylo dnes snadnější. V Ústí domácí hodně stříleli a dokázali si vytvořit šance. Dnes mi také pomohli obránci, kteří dost ran zblokovali.

A byla během dnešního utkání situace, která pro vás nebyla jednoduchá? Vypadal jste v brance dost suverénní.

Já se snažím být v klidu. Spíš se mi honilo v hlavě, že se blíží konec utkání a já mám na svém kontě nulu. Nechtěl jsem o ní přijít. Byla pouze jedna situace, kdy na mě jeli dva kadaňští útočníci a já po střele nevěděl, kde mám puk. Nakonec skončil pode mnou a já měl v tuto chvíli i trochu štěstí.

Takže jste byl sám se sebou dnes spokojený?

Určitě. Já jsem nyní spokojený celkově. Daří se mi i na trénincích a svou pohodu dokážu přenést i do zápasu. Čekal jsem dlouho na tuto šanci a doufám, že se mi bude dařit ještě více.

Teď z jiného soudku. Vy jste po hokejové sezoně moc neodpočíval, ale zúčastnil jste se i jiné akce.

Je to tak. Skončil hokej a já jsem takový typ, který nedokáže dlouho nic nedělat. Před pěti lety jsem začal hrát inline hokej a nyní hraji extraligu za Beroun. Letos se nám podařilo po bronzových medailích konečně vyhrát i titul mistra České republiky.

Takže ten letošní rok je pro vás docela úspěšný. Teď by to mohlo pokračovat i na ledě. Je to tak?

Já jsem dost dlouhou dobu strávil v Děčíně, kde jsem sbíral zkušenosti. Jsem moc rád, že jsem tam mohl být a moc Děčínu děkuji. Člověk si musí někdy chvíli na tu svou šanci počkat a něco si vytrpět. V dobrém slova smyslu. A hráč potřebuje hrát, aby hokejově vyrostl. A mě to v Děčíně umožnili.

Cítíte, že by to mohlo letos dobře dopadnout a vy jste zůstal v Litoměřicích? Aby jste pak nebyl zklamaný, kdyby se to nepovedlo.

Kdyby to nedopadlo dobře, tak budu bojovat dál. I když nemám zatím otevřená žádná zadní vrátka. Byl bych velice rád, kdybych zůstal tady a chytal WSM Ligu, ale kdyby se to nepovedlo, budu rád, když po mě Děčín sáhne. Potřebuji hrát a budu rád, když budu moci někde stát v brance.

Vrátíme se k létu. Ty jste v Litoměřicích absolvoval celou letní přípravu?

Ano. Je tomu tak již tři roky, co se v létě připravuji doma. Připravuji se společně s hráči, ale je mi umožněno trénovat i samostatně, protože se v Litoměřicích věnuji i dětem a zúčastňuji se letních kempů pro mladé hráče. Mám od trenérů svá cvičení, kterým se mohu věnovat. Je pro mě zbytečné chodit třeba s hráči do posilovny.

Takže jste před začátkem sezony v naprosté pohodě.

Ano. Cítím se ve všech směrech naprosto spokojen. Fyzicky se cítím unaven většinou po zápase. Ale jinak si myslím, že jsem na novou sezonu připraven velice dobře. Teď bych si jen přál, aby se mi zvedala forma a já ji mohl prodat v dalších zápasech.