Mladí hráči přinesli do týmu energii, konstatuje Ondřej Smetana

Zveřejněno 27.9.2017 | Jan Luňáček
V týmu kališníku odehrál již několik sezon. Ale pár let strávil i na zimním stadioně v Ústí nad Labem, kde také bydlí. Litoměřický odchovanec a opora zadních řad Ondřej Smetana je jedním ze starších hráčů, kteří mají předávat své zkušenosti mladíkům, kteří se učí v Litoměřicích hokejovému řemeslu v soutěži dospělých. Paradoxně ani Ondřej ještě není v nejlepších hokejových létech. I on má svou hokejovou budoucnost teprve před sebou.
Ondřeji můžete nám zhodnotit dnešní zápas proti týmu z Ústí nad Labem?

Jsme rádi, že jsme to dnes dokopali do vítězného konce. Náš mladý tým je strašně bojovný a myslím si, že jsme si dnes zasloužili alespoň ty dva body. V první třetině jsme nevstoupili do utkání v úplné pohodě. Nehráli jsme to, co bychom chtěli. Ústí párkrát vystřelilo na branku a byly z toho dva góly. To nás dostalo trochu dolu. O přestávce jsme na sebe trochu v kabině zakřičeli, že takto to dál nejde a že musíme hrát to, co v celé sezoně chceme. Tvrdý a bruslivý hokej. Máme mladý tým a ten by to měl zvládnout.

Vy osobně jste překvapen z toho, jak jste letos sezonu s mladým týmem začali?

Naši mladí hráči v týmu mají budoucnost před sebou. Na nic si v kabině nehrají. Taháme za jeden provaz. V šatně jsme jedna parta a co si řekneme, tak to funguje. Je sice teprve začátek sezony, ale musím před klukama smeknout. Je to tu pro ně opravdu náročné. Dvoufázově a někdy i třikrát denně se trénuje a ti kluci pořád můžou. Doufáme, že se nám to v sezoně vrátí v podobě dobrých výsledků.

Vy jste v Ústí několik sezon odehrál. Stihl jste se pozdravit s bývalými spoluhráči?

Letos ještě nebyl nějak čas. Jsem v kontaktu s Martinem Volkem, který v Litoměřicích také hrál. Občas si zavoláme, ale dnes před zápasem jsme do sebe nešili. Stačíme si poslat pár slov po telefonu. V tom náročném programu sezony je času na osobní věci pomálu. Pokud spolu zajdeme třeba do sauny, tak řešíme osobní věci a hokeji se vyhýbáme. Máme toho oba dost.

Změnil se nějak systém hry po Vašem odchodu z týmu Ústí?

To ano. Ale dnes jim chyběli Roubík, Wágner a Brož. Mně trochu přišlo, že bez těchto opor dnes hráli nějak lépe. Dnes nehráli špatně a proto jsem rád, že jsme je porazili.

Jste teď naladěni na vítěznou vlnu. Vstup do sezony není špatný. Možná až překvapující.

Já byl tu euforii trochu brzdil. Máme teď dobrou sérii čtyř utkání v řadě, ale musíme stále hrát s pokorou s každým soupeřem. Nesmíme si hrát na velké frajery, ale makat jako jedna parta. Sezona je dlouhá.

Když porovnáte loňskou a letošní sezonu. Zdá se Vám soutěž kvalitnější? Přeci jen jsou v ní zvučná jména týmů. Kladno, Karlovy Vary, České Budějovice, Slavie Praha, Vsetín.

Liga je strašně vyrovnaná. Zatím může porazit každý každého. Klidně poslední i prvního. Je skoro lepší nesledovat ani tabulku. Jednou se prohraje a bude velký propad o několik míst dolu. Vánoce rozhodnou, jak to bude dále.

Vás osobně hokej na začátku sezony asi baví. Daří se i střelecky.

Mě hokej stále baví, ale letos ti mladí hráči vnesli do týmu chuť a šťávu po dobrých výsledcích. Předávají nám energii a je stále nějaká sranda. V šatně je pohoda.

Všimli jsme si, že se změnil hudební repertoár po vítězných zápasech. V šatně se hrají písničky pro starší posluchače. Kdo je autorem tohoto repertoáru?

Prsty v tom má Víťa Bílek a my ostatní jsme se přizpůsobili. Mladým to zatím nevadí. Otrkali se a poslouchají taky někdy něco jiného než ty jejich moderní hity.