Rodák z Havlíčkova Brodu a poctivý obránce Aleš Pavlas je zkušenou oporou litoměřického A-týmu. Do Extraligy se probojoval už jako junior a to v dresu Slavie. Jeho další start se přesunul do ústeckého Slovanu, kde se po následující čtyři sezony stal neodmyslitelnou součástí týmu. Poté se přesunul do Kladna a dvakrát si vyzkoušel extraligové play off. Další zastávkou byl Chomutov, ale zkušenosti získal i v několika dalších klubech.
Kvůli zranění jste začal hrát teprve nedávno. Sledoval jste, jak si tým zatím vede?
Udržoval jsem kontakt jak s kluky, tak s trenéry, takže jsem byl takřka o všem informován. V rámci možností jsem se i připravoval, tudíž jsem byl po celou dobu součástí dění, jenom jsem do toho nemohl nijak zasáhnout.
O jaké zranění se jednalo?
Na začátku přípravy na ledě se mi odštípla chrupavka v koleni, a jelikož nešlo o jediný zdravotní problém, doba hojení se tím o to prodloužila.
Můžete se i přes to vyjádřit k uplynulé části sezony?
Tím že jsem nehrál, se mi odehrané zápasy hodnotí o to hůř. Nemohl jsem je nijak ovlivnit. Co se ale týče výsledků, měli jsme docela jinou představu. Na druhou stranu bylo bodů za první čtvrtinu celkem dost, i když námi předvedená hra nebyla tak pěkná, jak jsme si ji natrénovali a jakou by od nás očekávali diváci.
Zatím jste odehrál pět zápasů. Je mezi nimi nějaký, kdy se vám hrálo lépe než obvykle?
Myslím si, že ne. Nejsem kvůli prodělanému zranění ještě v nejlepší formě. Díky tomu mám na sebe ale o to větší nároky, abych se sebou mohl být co nejdříve spokojený. Pokud se na to podívám z jiného úhlu, mohl bych být na tom ale i hůř.
A naopak. Našel by se takový, který se opravdu nepovedl?
Pravděpodobně poslední zápas proti Ústí nad Labem kvůli častým trestům.
Před Litoměřicemi jste působil v Kadani. Co bylo příčinou Vašeho přestupu?
Značnou roli v tom hrála vzdálenost, protože jsem chtěl být někde, kde to budu mít blíž domů. V Kadani jsem ani nevěděl, co se mnou bude. Už na začátku o mne projevil zájem Daniel Tvrzník. Seriózní jednání, ale také dohoda mezi Litoměřicemi a Chomutovem na hráčských právech mi také usnadnilo rozhodování.
Máte za sebou i působení v extralize. Jaký vidíte rozdíl mezi extraligou a první ligou?
V extralize jsou hráči o něco šikovnější. Zároveň je tam na vše podstatně méně času. Hlavní rozdíl bych ale viděl v tom, že chyby ty hráče opravdu trestají a ti jsou pak o to rozvážnější. Nemyslím si, že by hokej v extralize byl o tolik rychlejší. První liga projevuje více živelnosti. Extraliga zase klade důraz na systémy. Hráči, kteří projdou první ligou, jsou podle mého názoru připraveni na extraligu, protože kvalita tu je znát.
Neúčastnil jste se letní přípravy. Bylo pro Vás poté obtížnější se s týmem sehrát?
Letní přípravou jsem si neprošel spolu s týmem, ale účastnil jsem se ji zde v Litoměřicích s Martinem Tvrzníkem. S kluky jsem se tu na stadionu potkával, byli jsme společně na nějakých akcích. Podle mého názoru ale letní příprava není tak směrodatná pro sezonu. Je hlavně o tom, aby se hráč dostal do požadující fyzické kondice. Důležitější je přípravná část na ledě, která trvá osm týdnů a v tomto období se tým teprve nějak sehrává.
Jak se Vám jakožto zkušenému obránci hraje v tak mladém týmu?
Hraje se mi dobře. Jsem na to zvyklý, takže mi to v podstatě i vyhovuje. Rád těm mladším předávám své zkušenosti, a pokud jim to v jejich kariéře pomůže, tím lépe. V Kadani to bylo podobné.
Jaká je aktuální nálada v kabině? Určitě se zlepšila po výhře nad Přerovem..
Poslední dvě utkání jsme vyhráli, takže je to určitě lepší. Atmosféra v kabině je závislá na tom, jaké jsou výsledky. Spolu s novým trenérem máme navíc i další impuls a tým na sobě stále pracuje.
Co říkáte na změnu trenéra?
Jak jsem se již zmínil, je to pro nás nový podnět. Hrát musíme, ať už nás bude trénovat kdokoli. Myslím si, že i s Jiřím Kučerou to fungovalo dobře. Nový trenér, odchody a příchody hráčů, jiní funkcionáři. Změny jsou pro hokej typické.
Teď ještě pár otázek na Vás. Jaké byly vaše první hokejové krůčky? Kdo Vás k hokeji přivedl?
Pravděpodobně můj otec a starší bratr. Ten s hokejem začal jako první a jak už to tak bývá, vzhlédl jsem se v něm a zkusil to také. Začal jsem v necelých čtyřech letech na stadionu v Havlíčkově Brodě. Poté jsem takřka celý život strávil u hokeje. Zkusil jsem i fotbal nebo atletiku, ale nebylo to to pravé.
Měl jste nějaký hokejový vzor?
Jako kluk jsem strávil nějaký čas na Slavii a v té době se mi velmi líbil Petr Kadlec. Skvělý hráč a obránce. Je to přesně ten typ hráče, který umí s pukem a dává hře myšlenku. Takové jsem obdivoval.
Kterými dalšími kluby jste si prošel?
Mám toho za sebou celkem dost. Delší dobu jsem působil ve Slavii, v Ústí nad Labem, Kladnu, a v Chomutově. Několik zápasů jsem odehrál i v Havlíčkově Brodě, v Mostě a Benátkách nad Jizerou. A nesmím zapomenout i na již zmíněnou Kadaň.
Kde se Vám nejvíce líbilo?
Těžko říct. Každé místo a tým má nějaké své kouzlo a atmosféru. Nemohu tvrdit, že by to někde bylo super a někde ne, protože všude je to jiné a vždycky mě to nějakým způsobem obohatilo.
Co považujete za dosavadní vrchol ve své kariéře?
Nejvíce si cením postupu s Chomutovem do extraligy. Zažívali jsme v té době neskutečnou euforii a tak je to s každou získanou trofejí.
Sledujete NHL?
Teprve začínám. Přivedl mě k tomu můj syn, který se nedávno dal také na hokej. Do té doby jsem se podíval leda tak na nějaký sestřih, případně shlédl něco z extraligy. Naopak jsem spíš hledal od hokeje oddech. Jako kluk jsem měl ale velmi rád Boston Bruins.
Jak vidíte pondělní zápas proti Kladnu?
Doufám, že vyhrajeme a snad zafunguje i kouzlo nového trenéra. To samozřejmě není vše. Pokud se chceme dostat do takových míst tabulky, jak jsme si původně předsevzali, tak musíme sbírat body, ať už bude soupeř odkudkoli.
