20. 6. 2015 | Jan Prošek

Představujeme slavné odchovance: Tomáš Svoboda

Litoměřický hokej není jen o současnosti. Mládežníci Stadionu navazují na dlouholetou tradici tohoto sportu pod vrchem Radobýl. Místní klub přivedl do velkého hokeje hned několik velmi dobrých hráčů, které vám budu postupně představovat. Seriál „Představujeme slavné odchovance“ pokračuje dalším dílem, v němž se zaměřím na Tomáše Svobodu.

Do světa nejrychlejší kolektivní hry pronikl v Litoměřicích, podobně jako jeho otec. Na severu Čech se naučil hokejové základy, které pak v pozdějším věku rozvíjel v hlavním městě České republiky. Do Slávie Praha přestoupil v osmé třídě. Jako dorostenec dostával na ledě hodně prostoru, což mu pomohlo k získání dalších zkušeností. Coby mládežník prožil nejlepší sezónu v juniorce Slávie, psal se ročník 2004-2005. Odehrál 42 utkání, v nichž si připsal devatenáct branek a na čtrnáct přihrál. Jeho talentu si všimli i trenéři reprezentačních výběrů, a tak pravidelně hrával za národní tým v mládežnických kategoriích. Naposledy se účastnil mistrovství světa juniorů ve Švédsku. Na akci se ale zranil, což mělo negativní dopad na jeho hokejovou kariéru.

V 18 letech se rozhodl, že zkusí štěstí v zámoří. Moc dobře věděl, že tato mise nemusí skončit dobře, a tak si ve svém předchozím klubu nechal otevřená zadní vrátka, kterými by se mohl, v případě potřeby, vrátit do české nejvyšší juniorské soutěže. Během tříletého působení v Quebec Junior Hockey League vystřídal dva týmy. Hrál za Drummondville Voltigeurs a Acadie-Bathurst Titan. V obou působištích patřil mezi nejlepší útočníky klubu. Zároveň se pohyboval hodně vysoko, co se týká kanadského bodování QJHL. Tři sezóny se pokoušel prosadit, ale nepovedlo se. Po třech letech poněkud marného snažení následoval návrat do srdce Evropy.

Tentokrát se vracel za poněkud jiné situace. Na začátku sezóny 2009-10 neměl místo v sestavě Slávie jisté, a tak musel zakotvit jinde. Zařídil si působení v Havlíčkově Brodě, za který nastupoval v základní části i play-off. Svými výkony v první lize si vysloužil místo v sestavě Pražanů až na konci sezóny. Svobodova pozice v hierarchii útočníků nebyla nikterak oslnivá, a tak na sobě musel pracovat. Což se mu povedlo. Nadcházející sezónu už hrál za Slávii stabilně. Do druhé nejvyšší soutěže se už nepodíval. Zejména ve vyřazovacích bojích patřil mezi tahouny týmu, díky tomu si vysloužil pozvánku do přípravného kempu národního týmu.

Sezónu 2011-12 začal v sešívaném dresu, odehrál 28 zápasů, v nichž si připsal patnáct kanadských bodů. Na konci roku na celý tým přišla krize, která vyústila ve výměnu mezi Slávií a Kometou Brno. Do jihomoravské metropole se stěhoval Svoboda, opačným směrem putoval Tomáš Pospíšil. Spojení litoměřického rodáka s Kometou fungovalo výtečně. Spokojené byly obě strany, Brno našlo kreativního útočníka, kterému nedělá problém vracet se do obrany, Svoboda nechal výkyvy formy někde na D1. Stal se z něho hráč podávající stabilní výkony. Tři sezóny patřil tento urostlý forvard mezi klíčové hráče klubu. Ve formaci s Janem Káňou a Vojtěchem Němcem převedl, že umí vystřelit i šikovně přihrát.

V ročníku 2014-15 jej vedení Komety uvolnilo do Vítkovic. Co se kanadského bodování týká, nevedl si nějak oslnivě, ale získal další zkušenosti, které se mu budou hodit. Pro nadcházející sezónu se totiž vrací do Brna, kde bude muset o svých kvalitách přesvědčit trenéry. Hokej hrát opravdu umí, což kromě statistik dokumentují také medaile. Tři stříbrné a dvě bronzové z české nejvyšší soutěže. Trio získal v dresu Komety, dvě ve Slávii. V extralize odehrál zatím 330 utkání, 97 branek vstřelil a na 80 přihrál. Čtyřiadvacet gólů zaznamenal v početní výhodě, takže plní roli zakončovatele. V souboji i základní sestavu Komety mu přejme mnoho štěstí.