16. 1. 2013 | Michal Sabó

Ze Zlína přes Kazachstán až do Litoměřic aneb Cesta Radka Míky mezi kališníky

Stadion v tomto týdnu posílil svou defenzivu. Do Litoměřic přišel obránce s extraligovými zkušenostmi Radek Míka. Dres s kalichem na prsou oblékl rodák z Prahy poprvé při utkání v Písku a mohl tak oslavit vítěznou premiéru v novém působišti. Odkud do Litoměřic přišel a jak osmadvacetiletý obránce prozatím hodnotí své nové angažmá, čtěte v následujícím rozhovoru.

Přišel jsi do Litoměřic jako nová posila a hned ses podepsal pod výhru. Jak bys včerejší utkání v Písku zhodnotil?

Pro mě to bylo obecně dost těžké, protože jsem dlouho nehrál. Bylo to samozřejmě ve velkém nasazení, ve velkém tempu, protože vím, že kluci tady potřebují urvat každý bod. Bylo to takové ubojované a i když jsme měli myslím více ze hry, tak jsme urvali jen dva body. I tak je to dobré, lepší než nic.

Ty jsi hráč Zlína, ale přišel jsi trochu odjinud. Jak ses do Kazachstánu, tvého bývalého působiště, dostal?

Ve Zlíně jsme se po loňské sezóně nedohodli na další spolupráci, a tak jsem hledal něco nového. Objevila se zajímavá nabídka z Kazachstánu, tak jsem to prostě šel zkusit.

Jaké to tam bylo po hokejové i té nehokejové stránce?

Je obecně známo, že Rusové jsou šikovní individuálně, ale trochu jim chybí systém. Kdyby hráli trochu více systémově, tak by to bylo, myslím, ještě lepší. Mně se tam ale relativně líbilo. Beru to jako pozitivní zkušenost. Je tam ale složitější cestování na zápasy. Nejsou to dvě nebo tři hodiny jako u nás. My jsme měli nejblíže Astanu, šest hodin autobusem. To je takové složitější.

Jak bys popsal úroveň tamní soutěže?

Mně se to těžko soudí. Když jsme hráli na začátku trunaj, tak ten byl jiný, liga byla také jiná. Dalo se tam ale narazit na kvalitní týmy. Minimálně s naší první ligou by se to určitě dalo srovnat. Věřím ale, že přední týmy z první ligy by tam ty kluky porážely. Přirovnal bych to tedy tak ke středu naší první ligy.

Měli jste v týmu poměrně slušnou československou legii. To vše zřejmě hodně zjednodušilo.

Pro nás stoprocentně. Byl to úplně nový začátek v novém prostředí, mluví se úplně jiným jazykem. Bylo určitě lepší, že tam bylo více Čechů a Slováků, a navzájem jsme si mohli pomáhat.

Za Zlín jsi v extralize odehrál poměrně dost zápasů. Věříš stále, že by ses do ní mohl vrátit?

Hrozně bych se chtěl do extraligy vrátit. I když to vypadá, že to záleží jen na mně, tak to tak úplně není. Je samozřejmě spousta mladých hráčů, kteří se tam chtějí procpat, ale i když tam mám odehráno necelých 200 zápasů, tak bych byl rád, kdyby mi nějaký trenér dal šanci a zkusil by mi věrit. Udělal bych pro to maximum, což ale budu dělat i tady, abych odváděl ty nejlepší výsledky.

Co tě zavedlo do Litoměřic? Kdo tě sem přivedl?

Bylo to trochu oklikou, protože už jsem relativně dlouho sháněl nějaké angažmá. Potřeboval jsem zápasy, a tak mě to napadlo, protože tady vlastně pár kluků znám. Prvně jsem psal Martinu Tvrzníkovi a zeptal se, jestli tu není místo. Řekl, že se zeptá, a potom jsem zavolal trenérům, abychom se dohodli.

A jak jsi tu zatím spokojený?

Myslím, že je to tu dobré. Málokterý tým v první lize má takový pěkný stadion. Zázemí je tu v pohodě. Je tu dobrá parta, v kabině jsou srandičky. Dobrá parta je, myslím, základ každého týmu.