6. 1. 2013 | Zdeněk Kamínek ml.

S Martinem Škoulou si pokaždé nezahrajete, konstatuje Ondřej Martinka

Ústí nad Labem - Ondřej Martinka si v neděli 6. 1. 2013 možná zahraje se sobotními protivníky Zbyňkem Skleničkou a Kamilem Černým v jednom týmu. Pětadvacetiletý obránce má rovněž vyřízeny střídavé starty v Litvínově, kde si za osm zápasů stihl připsat dvě asistence. Krátce po Vánocích se mu naskytla velká příležitost, v Litoměřicích si zahrál po boku Martina Škouly.

V sobotním prvoligovém utkání zdolali hokejisté Ústeckých Lvů Litoměřice poměrem 4:0. „Je to škoda, první třetinu jsme měli rozehranou výborně. Chtěli jsme co nejdéle udržet stav 0:0 a následně potrestat chyby soupeře. Při přesilovkách pět na tři jsme nedokázali vstřelit ani jednu branku. Je trestuhodné, co jsme v přesilových hrách předvedli. Když už jsme to sehráli dobře, zlomíme hokejku. Myslím si, že v současnosti, kdy se nám nedaří, nás míjí i štěstí,“ litoval porážky Ondřej Martinka.

„Bylo cítit, že je to derby, Ústí nad Labem je blízko. Spousta našich hráčů za Slovan hrála. Fanoušci obou táborů jsou suproví. Chtěl bych jim za skvělou atmosféru, která je vždy ve Zlatopramen Areně i Kalich areně zaručena, poděkovat,“ dodal obránce desátých Litoměřic.

„Nevěřím tomu, že někdo z našich hráčů nad play-off už zlomil hůl. Všichni chtějí udělat maximum, abychom se do vyřazovacích bojů probojovali. Dali jsme si to jako hlavní cíl sezóny, stále je to hratelné. Nikdo to nechce vzdát,“ věří stále v naději pětadvacetiletý hokejista, jenž má vyřízeny stejně jako Zbyněk Sklenička a Kamil Černý střídavé starty v Litvínově. Je pravděpodobné, že Martinka nastoupí spolu s ústeckými hráči v nedělním televizním utkání za Litvínov proti Ocelářům Třinec.

„Když jsem se zdravil se Zbyňkem Skleničkou na ledě, říkali jsme si, že je možné, že se druhý den znovu uvidíme. Já hraji za Litvínov v případě, že se někdo zraní nebo omarodí, takže se tam vídáme. Bylo by zvláštní, kdyby se z nás za den z protivníků stali spoluhráči, ale takový je hokej. Stávalo se mi to už minulou sezónu,“ řekl litvínovský odchovanec bojující v současné době na dvou frontách.

„Všechno má své plus, v říjnu jsem hrál sedm zápasů v devíti dnech. Byli jsme na vítězné vlně v Litoměřicích i v Litvínově, a tak mi to vůbec nepřišlo. Horší je to, když se nedaří. Je to něco jiného, člověk má negativní myšlenky, není čerstvý, jako když se vyhrává a chybí pohoda. Utahaný jsem už dost, ale musím to překonat, po zápase vždy odpočinout a jít dále s čistou hlavou do dalších utkání. Je třeba dobrá strava, dlouhý spánek, občas si dopřeji masáž. Když si člověk zvykne, dá se to zvládnout, ale je to fofr,“ pokračovala litoměřická jednašedesátka.

„V Litvínově jsem napsán na střídavé starty do konce sezóny. Můj osobní cíl je odehrát letos co nejvíce utkání, zvyknout si na zápasový zápřah a pochytit co nejvíce věcí od starších kluků. Rád bych se také s Litoměřicemi dostal do play-off,“ nechal se slyšet Ondřej Martinka, který si v zápase s Kadaní (2:1 z pohledu Stadionu; 27. 12. 2012) zahrál v obranném páru s Martinem Škoulou. Byl to také jediný duel, ve kterém český reprezentant a bývalý hráč NHL a KHL za Litoměřice nastoupil.

„Jsem rád, že jsem si s ním zahrál v jedné obraně, bylo to super. S takovým hráčem si nezahrajete pokaždé. Přišlo hodně diváků (1 570; pozn. red.) a jeho herní zkušenosti a pohoda na hokejce byly znát. Zbytečně neplašil, je to vyhraný hráč. O jeho odchodu nic nevím. Nevím, jestli za nás nastoupil naposledy, ale stoprocentně to byl impuls pro náš tým,“ uzavřel Martinka.