25. 7. 2011 | Jan Luňáček, Michaela Luňáčková

Chceme, aby naši mladí hokejisté měli do budoucna motivaci, říká místopředseda Stadionu Daniel Sadil

Nová hokejová sezona se kvapem blíží. I když mají mladí hokejisté ještě letní prázniny, v srpnu je již čeká ledová plocha v Kalich Areně a příprava na nadcházející hokejová klání. O mládežnickém hokeji v Litoměřicích jsme si povídali s místopředsedou oddílu panem Danielem Sadilem.

Pane Sadile, jak to vypadá pro nadcházející sezonu s mládežnickým hokejem v Litoměřicích?

Já bych na úvod řekl, že za posledních pár let, zhruba pět až deset, dojde v mládežnickém hokeji asi k největším změnám, co se týče žákovských soutěží. Nastala revoluce v tom, že po několikaleté urgenci se svaz zamyslel nad tím, že dětí ubývají, a to nejen v hokeji, ale i v jiných sportech, a došlo k tomu, že se v žákovské lize utvořily kategorie mladších a starších žáků, nebo že bude druhá varianta a ty lepší a kvalitnější, respektive početnější, oddíly si mohou postavit opět kompletní žákovskou ligu, to znamená třídy pátá až osmá.

My v Litoměřicích jsme toto přivítali a v prvopočátku jsme byli rádi, že nebudeme muset hrát po jednotlivých třídách pouze třeba s deseti hráči a rozhodli jsme se, že postavíme pouze mladší a starší žáky. Jenže po řadě jednání jsme dospěli k závěru, že by to pro nás byl krok zpátky, protože máme 1. ligu v chlapech a naším cílem je to, aby naše mládež měla motivaci do budoucna. Rozhodli jsme se udělat vše pro to, abychom postavili všechny ročníky. To znamená, že postavíme mimo přípravku první až osmou třídu, mladší a starší dorost i juniory. Můžeme říci, že v Litoměřicích postavíme kompletní žákovskou soutěž.

A nebude problém s hráči? Nebo máte opět hokejisty z okolí?

Samozřejmě budeme nadále spolupracovat s Lovosicemi. To je jednoznačný. Lovosice jsou pro nás priorita, vzájemně si vycházíme vstříc. Všichni víme, že využíváme jejich ledovou plochu. Ale v letošní sezoně je zlom v tom, že jsme se po dlouhých jednáních domluvili i s Roudnicí a právě některé ročníky se nám povedlo doplnit o hráče, a to o docela kvalitní hráče, právě z Roudnice. Proto jsme si mohli dovolit přihlásit všechny žákovské třídy do jednotlivých soutěží. Také jsme si stáhli plno našich odchovanců z jiných týmů, protože chceme, abychom hlavně v dorosteneckých soutěžích měli kvalitní týmy u nás v Litoměřicích.

Takže se bude využívat nadále ledová plocha v Lovosicích i v Roudnici nad Labem?

Hlavně budeme využívat led v Lovosicích. Toto se děje již několik let. Týká se to hlavně mladších ročníků a jde o to, aby se tréninků mohli zúčastňovat trenéři v hojné míře a nemuselo se trénovat brzo ráno.

Co se týká Roudnice, sice jsme stáhli některé jejich hráče, ale to neznamená, že jsme sestavili nějaký pakt a budeme tvrdě spolupracovat. Ale určitě je naším přáním do budoucna, aby se naše spolupráce mezi námi rozvíjela ještě více než dosud.

Jak to vypadá s obsazením trenérů u žáků? Jsou nějaké problémy?

Nám se povedlo, díky našemu krásnému zimnímu stadionu, přilákat do Litoměřic na semináře pro trenéry hlavního metodika svazu pana Zdeňka Pavliše. Tyto semináře byly celkem čtyři a zúčastnilo se jich vždy kolem třiceti trenérů z celého kraje. Sám jsem se těchto seminářů zúčastnil a mohu říci, že to bylo vedeno velice profesionálně a pan Pavliš měl vždy výborně připravený program a byl pokaždé konkrétně zaměřen na něco jiného. Na zimní přípravu, na letní přípravu a různé jiné aktivity. Tím chci naznačit, že nabízíme našim trenérům kvalitní vzdělávání.

Myslím si, že jediný problém, kde nás tlačí bota, je potřeba sehnat ještě druhého trenéra k juniorům. Pan Černý je tam momentálně sám. Jinak si myslím, že trenérské dvojice jsou postavené velice kvalitně. Díky tomu, že pan Setikovský je vlastně na zimním stadionu doma, tak nám pomáhá hodně i on. Trenéři s ním mohou kdykoliv konzultovat své tréninky. Mohou jít také za panem Fišerou, který studuje trénerskou A třídu. Za sebe mohu říci, že tréninky mládežnických týmů se budou neustále vylepšovat.

Jak vypadala příprava mládežnických týmů na novou sezonu?

V měsíci srpnu přijdou teprve soustředění a z větší části budou všichni využívat ledovou plochu v Litoměřicích. Například moje osmá třída bude na zimáku i týden bydlet. Jinak určitá příprava již proběhla. Trvala zhruba šest týdnů a skončila posledním dnem školy. Využívali jsme tělocvičnu i ledovou plochu, která ještě byla, a také hřiště u 6. ZŠ. Nově jsme také začali jezdit na kolech. Myslím si, že příprava byla na dobré úrovni a kluci podávali dobré výkony. Letos byly také vydány svazové testy, které jsme provedli a poslali je na svaz. Sám jsem zvědav na vyhodnocení a na konečné výsledky.

Jaké jsou cíle mladých hokejistů do nadcházející sezony?

Co se týče první až čtvrté třídy, tak svaz ani my jako oddíl neklademe důraz na výsledky. Tady o ně vůbec nejde. Chceme přilákat nové malé hráče a klademe důraz na to, aby zde působili kvalitní trenéři. Do trénování těchto prcků se zapojí, pokud budou mít čas, také hráči A týmu. Slíbil nám to Petr Šinágl a Martin Tvrzník.

Co se týče páté až osmé třídy, tak díky rozhodnutí, že budeme hrát po jednotlivých třídách, budou ty cíle skromnější. Tato družstva si mohou postavit bez problémů silné hokejové oddíly, jako třeba Karlovy Vary, Chomutov, Ústí, Slavie, Plzeň a jiní. Mezi nimi to budeme mít těžké. Ale my chceme jít touto cestou.

Byl bych moc rád, kdybychom končili sezonu zhruba v polovině tabulek. Čím výše, tím lépe. Budeme chtít, aby byli kluci ctižádostiví.

Co v Litoměřicích založit na školách hokejové třídy?

To je dobrá otázka. Nad tím neustále spekulujeme a přemýšlíme. V současné době je problém v tom, že nároky rodičů i škol jsou rozdílné. Pokud spolu hrají kluci od přípravky až po osmou třídu, tak mají rodiče společnou řeč. Ale jak se mají rozhodnout, kam jít po základní škole, tak to je problém. Do které školy? Myslím si, že co se týče základních škol, tak i tam by nám vyšli ředitelé vstříc. Ale každá škola nabízí něco jiného a těžko donutit všechny rodiče, aby dali své dítě zrovna na námi vybranou školu.

Pro nás by to byla obrovská výhoda. Mohlo by se trénovat dopoledne, byly by k hokeji zaměřené tréninky. Na této myšlence budeme i nadále pracovat. Ale hlavní slovo budou mít vždy rodiče, to samé střední škola. Někdo by chtěl na gympl, druhý být kuchařem, další jít na ekonomickou školu. Težko se to bude sjednocovat. Musela by se najít škola, která by dala klukům adekvátní vzdělání. Dříve se o sportovcích říkalo, že nejsou moc chytří, ale v dnešní době je vzdělání moc důležité.

Co finanční zabezpečení mládežnických týmů?

Finance jsou v současné době alfou a omegou všeho. Celé naše vedení za pomoci věrných sponzorů neustále shání finance a na mládež jsou. Myslím si, že i rozpočet, co se týče A týmu, máme zhruba zabezpečen. Musím podotknout, že s takovým rozpočtem, který tu je, je úspěch soutěž dohrát. Ale ani koruna není zbytečně utracena, nekupují se drahé věci a hráči nejsou přepláceni. Přesto budeme zdroje financí hledat i dále a budeme vděčni za každého sponzora. Daří se nám sehnat sponzory po dvaceti nebo třiceti tisících, ale silného sponzora je v našem regionu problém sehnat. Velké podniky v okolí bohužel nesponzorují místní sportovce.

S kolegy ve vedení jsme si řekli, že budeme vždycky chtít odehrát souteže důstojně a nikomu nic moc neslibovat. Naopak. Vždy dát každému hráči, který se o litoměřický hokej zaslouží, to, co si on sám zaslouží. Nechceme zůstat nikomu nic dlužni.

Děkuji za rozhovor a ať se litoměřickému hokeji v nadcházející sezoně daří.