Společně se sezonou 2. ligy kategorie mužů začala také nová sezona pro mládežnické kolektivy. V letošním roce nebylo vůbec jednoduché zajistit, aby litoměřičtí mladí hokejisté mohli působit mezi elitou v mládežnických kategoriích. O problémech hovoří člen výboru oddílu ledního hokeje, který je zodpovědný za úsek mládeže - Daniel Sadil.
Jak probíhala příprava pro start jednotlivých mládežnických družstev Stadionu Litoměřice na nadcházející hokejovou sezonu?V červenci roku 2008, po skončení sezony, nám bylo oznámeno, že litoměřičtí mladí hokejisté jsou vyřazeni z ligové soutěže. Důvodům, proč bylo takto rozhodnuto, jsme vůbec nerozuměli a nechtěli jsme je ani akceptovat. Po různých odvoláních a audiencích bylo toto rozhodnutí přehodnoceno a jako HC Litoměřice jsme se do ligy opět vrátili. Měli jsme ale obavy, aby to nemělo negativní dopad na menší hokejové oddíly, které nehrají extraligu nebo 1. ligu. Díky tomu, že v komisi mládeže na hokejovém svazu, kterou vede chomutovský generální manažer Milan Vacke, začal pracovat předseda našeho klubu Jaromír Tvrzník, byly žákovské ligové soutěže i pro menší oddíly připraveny tak, jak by to opravdu mělo všem vyhovovat. Abychom ale mohli hrát žákovskou ligu, vznikl pro nás problém v tom, že jsme museli do soutěže přihlásit třídy pátou, šestou, sedmou a osmou. I když náš oddíl má relativně dostatečný počet hokejistů i díky náborovým akcím v našem malém městě, nastal problém dát týmy dohromady.
Litoměřice ale dobře spolupracovaly s hokejovým oddílem v České Lípě. Je to tak?Bylo tomu tak. Bohužel, vedení České Lípy nám z ničeho nic v červenci sdělilo, že už s nimi nemáme počítat a spolupráci po zhruba čtyřech letech končí. Česká Lípa nechce hrát žákovskou ligu a chce se prý soustředit pouze na soutěže krajské, což by mělo oživit hokej v České Lípě, který má nyní problémy. Po volbě nového výboru našeho hokejového klubu jsme začali tvořit vlastní týmy bez kluků z České Lípy.
Jak tedy vypadá složení jednotlivých žákovských týmů dnes?Pátá třída je vyloženě složená z vlastních odchovanců. Největší problém byl se šestou třídou, kterou jsme trénoval já a pan Minka. Dva roky po sobě byli kluci krajskými přeborníky, byli jsme s nimi i na mistrovství republiky. Tento tým jsme ale museli od sebe roztrhnout. Jako šestou třídu jsme nechali mladší hokejisty, celkem dvě pětky. Další dvě pětky, starší a zkušenější kluky, jsme museli přeřadit do třídy sedmé. Bohužel, v této kategorii hrají až s o rok a půl staršími kluky, což asi bude na výsledcích znát. Ale protože v šesté třídě bylo kluků stále málo, navázali jsme kontakt s oddílem ledního hokeje v Lounech, který žákovskou ligu hrát nechtěl. Ke spolupráci nakonec došlo a z Loun máme zhruba 4 až 5 kluků, kteří tým doplnili. Dokonce máme z Loun 3 až 4 kluky i do páté třídy. Tato situace je pro nás nová, protože v uplynulých letech problémy moc nebyly. Máme štěstí v tom, že se nám daří nábor nových kluků. Když vezmu nábor až čtvrtou třídu, tak tam máme počty hráčů celkem zajištěné.
Jak budou probíhat soutěže těchto nejmenších hokejistů?V letošním roce na svazu ledního hokeje rozhodli, že zápasy těchto malých hokejistů se nebudou započítávat do tabulek. Hokej by se měl pro ty nejmenší stát zábavou, s čímž všichni souhlasíme. Trenéři ani kluci nemusí být stresováni výsledky, mohou si zahrát úplně všichni a nebude snad docházet k tak velkému odchodu těch, kterým to ze začátku hned nejde.
Jaké cíle mají vytyčené ligové týmy?Chtěli bychom hrát zhruba v polovině tabulek, ale po prvním kole je vidět, že to bude těžké. Silnější hokejové kluby, které hrají žákovské ligy stabilně, si dokáží stáhnout z malých klubů, které ligu hrát nechtějí, hokejisty, kterým mají co nabídnout. Roli v tom hraje také jméno klubu. Každý začínající hokejista chce přeci hrát třeba za Litvínov, Ústí, Liberec nebo Karlovy Vary. Litoměřice jim moc neříkají. V tomto to mají velké kluby jednodušší, rodiče jim dají samozřejmě přednost. My jsme opravdu vděčni za každého kluka, kterého někde získáme. Nesmím také zapomenout na kluky z Lovosic, kteří u nás hrají. Všchni chceme udělat maximum pro to, aby se v Litoměřicích žákovská liga ve všech třídách hrála. Já už mám tu zkušenost, že to bude velice těžké.
A co spolupráce s hokejovým oddílem v Roudnicí nad Labem, o které se v kuloárech mluvilo?To je dobrá otázka. Hned poté, co nás tak trochu vyšplouchla Česká Lípa, jsme navázali kontakt s vedením hokeje v Roudnici. Dokonce proběhlo jednání s předsedou klubu panem Klepetkem. Byl u toho přítomen i pan Novák a pan Pour. Sešli jsme se na jejich půdě a přišli jsme s konkrétním návrhem. Navrhli jsme jim, že by v Roudnici hrála čtvrtá a sedmá třída. Dokonce jsme jim chtěli dát dorostence a juniory, aby mohl fungovat v plné síle i roudnický hokej. Museli by ale hrát pod hlavičkou Stadionu, protože svaz ledního hokeje bojuje proti tomu, aby docházelo ke spojování klubů, například HC Krkonoše. Jednání probíhalo velice vstřícně, hodně jsme si toho vysvětlili. Pan Klepetko pochopil, a určitě cítí i dnes, že náš návrh byl velice slušný a korektní, ale přesto nám bylo po 14ti dnech sděleno, že náš návrh nemůžou akceptovat. Chtějí prý hrát čistě roudnický hokej, a proto se uchýlili k tomu, že přihlásí týmy pouze do krajských soutěží.
Nebylo by pro Litoměřice také jednodušší hrát pouze krajské soutěže?V krajském přeboru jsou samozřejmě klidnější vody, ale pro kluky by to byla ztráta kontaktu s "větším" hokejem. To jsme samozřejmě nechtěli připustit. Jen v tomto prostředí mohou mladí hokejisté sportovně růst. Chceme vychovat hokejisty nejen pro náš druholigový tým, ale i pro vyšší soutěže.
Všechny týmy budou hrát a trénují na zimním stadionu v Lovosicích?Ano, všichni trénují v Lovosicích, kromě mladšího dorostu, který nakonec trénuje v Roudnici nad Labem. Jinak bychom to nezvládli. Chceme mít všechny mládežnické týmy pod dohledem. Má to výhodu v tom, že se můžeme vždy ve čtvrtek s trenéry domluvit, co kdo bude o nadcházejícím víkendu dělat. Jsme v Lovosicích, nějak jsme se tam vešli, ale není to vůbec jednoduché. Vedení zimního stadionu v Lovosicích za vstřícnost moc děkujeme.
